Co se oblékání týče, současnost veškerá pravidla smazala. Neexistuje striktní dogma a my nejsme svazováni žádnými stereotypy. Pakliže to tedy není výrazně v rozporu s etiketou, ohledy na společenské konvence se příliš neberou. Vplout do ulic s kloboukem na hlavě dnes začíná být po mnohaleté odmlce, kdy byla tato pokrývka hlavy vnímána jako buržoazní přežitek, opět v kurzu. Třebaže pražské ulice již nepřekypují modistickými salony, jako tomu bylo kupříkladu ve zlaté prvorepublikové éře, svou věrnou klientelu si toto navýsost vznešené řemeslo stále, ač ne v takové míře, najde. Ba co víc. Posadit si na hlavu klobouk pro některé z pamětníků i dnes představuje být dokonale obeznámen s celým repertoárem gest a pohybů. Své by o tom nepochybně mohla vyprávět i autorka nadčasových modelů Kateřina Čadová, kterou aktuálně hledejte v Ateliéru MIK na Palmovce.
A co o nošení klobouků praví moudrý Společenský rádce pro všechny životní okolnosti z roku 1932? Kupříkladu to, že se klobouk smeká rukou odvrácenou od toho, koho zdravíme, aby se nezakrývalo zorné pole. Netřeba to však dodržovat, vedeme-li dámu či neseme těžký předmět. V tomto případě se klobouk smeká volnou rukou. Klobouk se podrží tak dlouho poněkud stranou nad hlavou, dokud zdravený nepřejde, pak teprve se opět nasazuje na hlavu. Příliš krátké smeknutí klobouku není zdvořilé. Směšně však působí pohyb rukou, až se klobouk dotýká země nebo zamávání širokým obloukem. Rovněž příliš rychlé nasazování či smekání klobouku není hezké. Točit kloboukem nebo jím vyrazit šikmo vzhůru je přehnané. Při vstupu do úřední místnosti, kupříkladu na poštovním úřadě, pánové obvykle nesmekají, sedí-li úředník za přepážkou. Při návštěvě úředníka v úřední místnosti se samozřejmě smeká. Tolik společenský rádce.
Dnes, kdy outfit spíš představuje vyjádření naší individuality a osobnosti nám můžou rady z minulého století připadat komicky. Máme dnes vůbec část oděvu, která kromě své základní funkce taky slouží na vyjádření respektu nebo úcty?
Móda je víc než kdykoliv předtím hrou a vyjádřením samým sebe. Kdysi zaužívané pravidla se stále víc a víc porušují a právě tím se stávají součástí našeho každodenního šatníku i věci, které by naše mámy na sebe nikdy nevzali. A co vy? Chybí vám uctivé poklony a smekání pánů při pozdravu dámy?
