V nové expozice drážďanského muzea hygieny si kladou otázky, které jsou s fast fashion nerozlučitelně spojeny. Výstava, která se díva na módu z pohledu ekologie, spotřeby látek a lidské síly, mluví o úpadku západní civilizace a outsoursingu. “Myslím, že na západě je voda stejně drahá jako oblečení, proto lidi neperou ale po jednom nošení ho vyhodí”, pak to dává smysl…” Vyslechněte si uvažování žen z továrny na recyklaci látek (která je mimochodem také v Asii). “Jenom v Německu se prodá 1.2 milionu kusů oblečení za rok, co je 4krát víc než v roku 1980. Průměrnému člověku v západním světe visí v šatníku 20 kousků ještě s cedulkou a po tom, co si jednotlivé oblečení na sebe veme ani ne dvakrát, putuje jeho část na recyklaci.
A zase část rozhovorů s asijskími dělníky: “Někdy, když separujeme látky podle barev, divíme se, jak se to asi nosí. Jednou jsme také našli kalhoty do kterých se vešli dva muži. Co pak ti lidi na západě asi jedí.“ „Doufám, že jednou pojedu na západ, to je můj největší sen. Nikdy jsem nikam necestovala a toto oblečení ujelo už tolik kilometrů…” Recyklování oblečení je stejně dobrý byznys jako jeho výroba.
Kromě práce a cyklu oblečení ukazuje drážďanská expozice druhou stranou mince. Výstava není jenom pláčem nad lidskými právy, padlou La Plaza a vyschlém Aralskému jazeru – tedy největšími známými přímými dopady, který fashion průmysl, dokázal způsobit. Nabízí podněty ke konverzaci, možné světlo na konci tunelu. Řešení přichází právě v nové generaci návrhářů, v DIY a slow movemente. Dozvíte se tak o mladé designérce Elise van Joolen, která svůj projekt recyklovaných kolekcí řeší docela novým způsobem. Přešívá nové nepoužité oblečení různých značek a tak z nich vytváří ojedinělé, vkusné a cool oblečení. Dozvíte se o trendech jako je barvení jeanů pomoci laserů, nebo o látkách z rybí kůže, z mléka nebo chaluh. Milovníci DIY zase zjistí, že nejsou tak daleko od jejich babiček, které si v poválečných letech běžně podle návodu doma mohly vyrábět boty. Alespoň pokud vaše babičky byly z Německa, kde toho po vojně mnoho k dostání nebylo… Takže svatební šaty ze záclon nebo letné z ubrusu byly úplně normálním postupem šikovných švadlenek. Dnes by to byly snad i úspěšné youtuberky :).
Z výstavy nakonec odcházíme s pocitem, že sice je mnoho věcí špatně, ale taky se toho dá mnoho změnit. Sustainable friendly a lokální designéři na konci výstavy, spolu s technickými řešeními do budoucna, jsou tím správným zakončením. Protože móda může být i dobrá. Může podporovat lokální ekonomiku a být odpovědným odvětvím. To je taky idea, kterou na Fashion MAP sdílíme a která je pro nás od začátku důležitá při všem co děláme. Pokud budete mít tedy kolem Drážďan cestu, určitě se v Muzeu hygieny zastavte. Čas máte do července!
