Uprostřed stolu leží krabice, zavázaná mašlí. Tak akorát velká na jeden dort, dvacet zákusků nebo dvě živá morčata. Co v ní asi je? Pokud na ní uvidíte navíc i logo ODBABI, můžete si být jisti, že spousta zábavy, kus designu a hlavně, možnost rozvíjet vztah s někým koho máte rádi, s babičkou.
ODBABI představuje projekt zaměřený na propojování generací. V prodávaných dárkových krabicích se ukrývá vše potřebné k vytvoření vybraného kousku oblečení, od nití a špendlíků, přes střih a návod až po materiál. Asi není od věci přirovnání k „čínské polívce s nudlemi“, která však místo zahnání hladu zahání nudu, rozpaky a strach. Místo horké vody stačí přidat šicí stroj a šikovné ruce babičky, a hotový model je na světě. Nejlepší oblečení od babi.
První kolekci ODBABI, určenou spíše do přírody, Posedlí navrhovali sami. „Už tehdy nás napadlo, že by bylo fajn k tomu přidat něco navíc. Rozhodli jsme se proto postupně dělat minikolekce ve spolupráci s návrháři,“ říká Hana Čekanová. Posedlí plánují každoročně oslovit jednoho návrháře, který pro ODBABI připraví jeden model. Zájemce si pak může koupit střih a ušít model, který by třeba jinak převyšoval jeho finanční možnosti, spolu s babičkou, z vybrané látky a mít k oblečení tak trochu jiný vztah.
Prvním návrhářem, který pro ODBABI vytvořil svůj model, je Josefína Bakošová. „Josefínino zapojení byla zvláštní souhra okolností. Studenti VŠE pro nás dělali průzkum trhu, toho jak by měly balíčky vypadat i obchodů, které by je mohli prodávat. Při návštěvě HardDecore to zaujalo Josefínu, a když jsme pak hledali návrháře i nás oslovil její styl.“ Vzorové modely a vizuály kolekce pak vznikaly nikoli v krejčovské dílně, ale během workshopu pod vedením návrhářky a pod rukama babiček ze sdružení Elpida.
Na rozdíl od první kolekce, která byla určena k šití z teplákoviny českého dodavatele, model Josefíny Bakošové je dostupný v prakticky neomezené barevné a materiálové škále. „Snažíme se vybírat materiály, které jsou pružné, abychom se mohli vyvarovat různým záševkům a vypasování, a zároveň které jsou nepáravé, aby tam bylo minimum začišťování.“ A co když nevyhovuje barevná kombinace? „Zatím to funguje tak, když nám někdo napíše email, zajdeme se podívat do obchodu a hledáme podle jeho požadavků, telefonicky tlumočíme aktuální nabídku a materiál koupíme na míru,“ dodává Hana.
Zatím se balíčky prodávají v takovém množství, že si Posedlí mohou dovolit individuální přístup. Pokud by se však měly naplnit jejich ambiciózní plány do budoucna, bude třeba přestat fungovat jen na základě entusiasmu a dobré vůle, a začít dělat tvrdší byznys. V plánu jsou webovky, expanze do zahraničí a zejména další návrháři. A jak by měl model pro ODBABI vypadat? Podle Hany Čekanové musí být velmi jednoduchý na ušití. „Důležitá je také originalita, ideálně i variabilita a svoboda materiálů, ze kterých se to dá udělat. Cílem není dělat vysokou krejčovinu, ale spojit generace.“
Projekt ODBABI v sobě propojuje slow fashion přístup, podporu lokální módní scény i výrazný sociální rozměr. Doufáme tedy, že se nebude pohybovat po sinusoidě s vrcholem v období designweeků a stane se plnohodnotným startupem české módní scény.
