Jaké značky jedou na vzestupujícím fenoménu dítě? Za průkopníka a současného leadera trhu můžeme označit Ice Ice Baby – firmu složenou ze dvou maminek Márie Čulenové, v současné době pracující pro Lasvit, a Andrey Beranové, interiérové designérky Marianne Bydlení nebo Elle Decoratiion. Příběh za vznikem značky jsme slyšeli v různých obdobách již mnohokrát. Dětský trh byl zoufalý a nová generace rodičů si řekla: “Dost! Chceme pro naše děti hezké, české a eticky vyrobené hračky/oblečení.” A tak tomu přesně bylo i u Andrey a Márie, které na trhu postrádaly něco, co by se jim prostě líbilo. Vznikla značka, která si zakládá na basic kusech ozvláštněných hravým detailem. Kolekce jsou založené na šedé a základních barvách a zřídkakdy chybí jejich symbol – pořádná porce zmrzliny.
U další značky najdeme zřejmě nejmladšího návrháře. Cuna Vlnami nabízí mimo jiné dětské spací pytle, kde autorem návrhu byl teprve desetiletý Jonáš. Svojí dětskou kreativitou se přesně strefil mezi ostatní produkty, samotné motto firmy je totiž prosté: “Oblečení je pro nás hra. Chceme bavit sebe, děti i jejich dospělé.” Značka to dohrála až k otisknutí fashion story v časopise Reflex a jejich oblečky pojmenované po různých laskominách najdete taky v Hugo chodí bos.
Co dál? Pískací trička. I tak lze podle značky Peeskle rozvíjet dětské vnímaní komunikace a zároveň ratolestem dopřát trochu radosti vytvářením veselého ruchu v domácnostech pracujícíh maminek.
Slovensko nový trend podchytilo taky. Kouzelný obchod Pan Medvedík již není jenom o nakupování, ale jeho majitelé postupně došly až k vlastní tvorbě a výtvarným workshopům. V Šancově ulici zase působí Mile, opět značka dvou maminek, které nenašly na své děti, co by si představovaly. Buď prý narážely na miniatury dospěláckého oblečení nebo naopak na přiliš roztomilé cukrkandlové šatečky. Jedna je ekonomka, druhá žurnalistka, ale obě v sobě objevily po narození dětí tvořivého ducha a do kolekcí promítly i vzpomínky na své vlastní dětství: “Milujeme detskost, hravost’a všetky tie motivy, ktoré v nás evokují prázdniny u babky, pobehovanie po zahrade a dobrodružstvo. Najdete u nás všetko priznané, farebné s nostalgickým retro nádychom.”
Mimo ryze dětské značky, ale zhruba během posledních dvou let pozorujeme i nový jev – návrháři, kteří už mají vybudované své značky a své jméno, vytvářejí dětské kolekce, aby uspokojily poptávku svých zákaznic a maminek po designovém mini oděvu. Příkladem je Hana Zárubová, která na podzimním Designbloku představila limitovanou dětskou kolekci s hlavním motivem vlka. Sama není příznivcem přebarevněného oblečení, a tak vytvořila alternativu pro všechny maminky, které to mají podobně. Budou její cestu následovat i jiná zajímavá jména? Komerčně je to jistě logická cesta. Nás taky napadá, že je to možná i indikátor jak se našim designérům daří budovat loajálne zákazníky a růt s nima.
Hana Zárubová ale není první návrhářkou vydávající se dětskou cestou. Již v roce 2014 přišla Markéta Martišková, mimo jiné oceněný nováček historicky prvního Prague Fashion Weekendu, s kolekcí pro děti. Že se ovšem dětská nápaditost prolíná i její kolekcí pro dospělé nezastírá. V loňském roce se i s kolekcí podívala na londýnský týden módy, kde vystavovala v pohádkově laděné expozici “Bylo nebylo”. Zájem o dětský sortiment roste. V letošním roce je to zase galerie Artěl, která se díky expozici hraček Směr dostala na seznam nominací Czech Grand Design.
Zejména v Čechách se nejedná o nic nového, jen česká hračka má dlouholetou tradici sahající až do 19. století, kdy vzniklo hnutí za podporu rukodělně vyráběných hraček, které měly za úkol nekazit dětem vkus a rozvíjet jejich přirozený umělecký cit. V roce 1908 byla pro slavné umělce čest podílet se na tvorbě české hračky a pod firmou Artěl například Václav Špála nebo Jaroslav Benda přidávali své náměty na dřevěná zvířata. Takové hračky jsme dlouho nacházeli jen v muzeích, teď se ovšem zdá, že se na kvalitu a estetiku zaměřené dětské produkty znovu objeví i na místech prodejních.
Jako pokaždé, když se objeví iniciativa a chuť tvořit něco lokálně, eticky a zároveň esteticky, máme radost. O to větší, že příběhy, na nichž jsou položené základy nově vzniklých dětských kolekcí, nevyprávějí o touze po komerčním úspěchu, ale o prosté potřebě několika nadšených rodičů dát svým dětem to nejlepší. A přesně to dává základ pro jejich utvoření estetického cítění.
