The ‚S‘ fashion v sobě skrývá v plném znění ‚sustainable‘ fashion. V doslovném překladu tedy dlouhodobě udržitelná móda. Pro pohodlnost ji můžeme nazývat etickou, nebo eco módou, v podstatě se všechny tyto koncepty překrývají, i když jeden se hlouběji věnuje lidským právům a druhý zase přírodě. Proto nejraději volím slovo ‚sustainable‘. ‚Sustainability‘ aneb dlouhodobá udržitelnost, je postavena na třech pilířích, které ve své komplexnosti řeší problémy uceleně.
Tyto pilíře jsou životní prostředí, společnost a ekonomika. Nejedná se tedy o fair-trade produkty, které pokrývají pouze finanční ohodnocení farmářů, nejedná se ani o produkty vyrobené z eko bavlny ve špatných pracovních podmínkách (ačkoliv obě tyto praktiky jsou považovány za součást konceptu dlouhodobě udržitelné módy). Sustainable fashion je zjednodušeně oblečení, které si dnes kupujete – je stejně krásné, ve výrazných barvách, k dostání v atraktivním prostředí nebo na internetu. Rozdíl se skrývá ‚uvnitř‘, v procesech, o kterých zákazník neví.
Módní průmysl je po století jeden z nejšpinavějších. Toxicita chemikálií, které se již staletí používají na barvení textílií nemá obdoby. S nástupem industriální revoluce a invence ‚sweatshopů‘ se situace zhoršila i v oblasti lidských práv. Podmínky, ve kterých se dnes móda vyrábí jsou nazývány moderním otroctvím. Díky současnému nastavení business modelu nemají ani samotné značky kontrolu nad tím, v jakých podmínkách dělníci na jejich zakázkách pracují.
Ačkoliv situace ve sweatshopech třetího světa je veřejným tajemstvím, kromě nákladných kampaní, které mají přesvědčit veřejnost o solidaritě a zodpovědnosti korporací k životnímu prostředí a respektu k listině základních lidských práv a svobod, se neděje nic.
Systém dál pokračuje ve vyhledávání míst, kde mohou zneužívat nepříznivé situace místního obyvatelstva. Problematická situace v Bangladéši byla silně zmedializovaná kvůli úmrtí stovek lidí v troskách sweatshopu v Dhace. V současné době je na řadě Afrika a několik menších států v Asii.
Nejsou to jen lidské bytosti a nejsou to jen lidé v zemích třetího světa, kteří na sobě neblaze pociťují dopad módního průmyslu. Hladina CO2 ve vzduchu letos překročila pomyslnou maximální hranici. Tento fakt, ke kterému móda přispívá nemalým dílem, má následky, které na sobě pociťujeme všichni. Jedná se jednoduše o nižší množství kyslíku ve vzduchu. Dlouhodobý úbytek esence našeho bytí, zdroje naší energie. Druhotně se jedná také o zhoršení skleníkového efektu, v jeho důsledku silnější výkyvy počasí a živelné katastrofy.
The ‚S‘ fashion je ovšem příběh s dobrým koncem. Příběh, kde každý má šanci změnit svět a udělat ho lepším místem pro něj samého, pro jeho blízké a budoucí generace. The ‚S‘ fashion je móda krásná uvnitř.
