Dnes bych se chtěla vrátit na samý počátek této story o udržitelné a etické módě. Když mluvím o své práci a svém zájmu o ‚udržitelnou módu‘ s přáteli, kteří nejsou z oboru, většinou nechápou, jak tyto dvě věci vůbec mohou najít existovat v jednom konceptu.
Často slýchám: „Móda přeci zásadně není a nemůže být uržitelná a dlouhodobě udržitelný rozvoj se na módní průmysl nedá aplikovat.“
O to více je ovšem vždy zajímá, jak to tedy funguje?
V podstatě jakákoliv lidská činnost vyžaduje energii a zdroje materiálu. Produkce módy není výjimkou a za poslední století, kdy je móda vyráběna masově značně stoupl její podíl na skleníkovém efektu, čerpání neobnovitelných zdrojů a znečištění planety. Kdo za to ale nese odpovědnost? Kde začít s nápravou systému?
Odpověď, kterou dávám svým přátelům je obecná a jasná: odpovědnost neseme všichni. Jak každý z nás, tak značky a výrobci módy, tak veřejná zpráva určující kritéria dovozu a bezpečnostní normy. Jak být zodpovědný uživatel jsme si přiblížili minule, dnes se podíváme na značky.
Zodpovědnost značek pak spočívá v tom, aby dlouhodobě udržitelný rozvoj hladce a efektivně vnesly do svých procesů. Dlouhodobý rozvoj se svými třemi pilíři (životní prostředí, společnost, ekonomika) je složitý a komplexní model a většinou řešení jednoho problému přinese rozpor někde jinde. Výčet problémů, které módní průmysl aktuálně řeší je sáhodlouhý. Pojďme se spíše podívat na jeden ze způsobů aplikace udržitelnosti do módy.
Closed Loop – princip uzavřené smyčky.
Dá se aplikovat jak na přírodní tak na syntetické materiály. V případě přírodních materiálů se dá vyrobit tričko, nebo bota, kterou můžete po obnošení hodit do kompostu (biodegradable). Nejsou zde použity žádné chemikálie ani nic jiného, co by přírodě uškodilo, a tak s ní vaše tričko nebo bota opět splyne. Prach jsi a v prach se obrátíš. Anglicky se tento systém nazývá Cradle to Cradle (z kolébky do kolébky).
V případě syntetických materiálů se cyklus uzavře recyklací (nebo upcyklací do něčeho lepšího, případně downcyklací do méně hodnotného materiálu, třeba textilní izolace trubek). Syntetické materiály jsou vyrobeny z ropy (stejně jako PET lahve, proto můžete i z PET lahve udělat mikinu 😉). Po obnošení je tedy třeba takovýto produkt odevzdat k recyklaci, kde za použití chemie, energie a vody mu bude vdechnut nový tvar, struktura a barva, aby uspokojil naše touhy po nových trendech.
Pro gigantické obchodní řetězce je zavedení udržitelnosti samozřejmě běh na dlouhou trať. Proto při hledání udržitelné módní značky je jistější vsadit na menší organizace, které byly založené na principech dlouhodobě udržitelného rozvoje již v počátku a jsou šetrné k životnímu prostředí i společnosti ve více ohledech. Některé z nich jsem zmínila v reportu z Berlínského Fashion Weeku. Které další to jsou a co přesně dělají, kde je koupit a kolik stojí se brzy dočtete na Fashion-Map.cz!
