Studenti prvního a druhého ročníku VOŠON v Praze předvedli své semestrální práce v Meet factory na Smíchově. Už samotný název přehlídky XY GENDER fashion show zaujal. Téma genderu je aktuální, dostatečně konkrétní a zároveň natolik abstraktní, že představuje dostatečný prostor pro vlastní pojetí. To je dobrý začátek.
Show, profesionálně nasvícená a uvedená, začala jen s mírným zpožděním. Jako první své práce prezentoval první ročník, pod vedením Evy Vontorové a Zdeny Slunečkové. Každý z návrhářů prezentoval jeden model na téma unisex. Zatímco u některých modelů se téma zrcadlilo poměrně jednoznačně, u jiných nebylo tak docela snadné ho identifikovat. Sami studenti však přiznávají, že to byla výzva.
„Téma bylo hodně těžké. Byl to gender, přesněji unisex, měly jsme problém vyjádřit, co to přesně je, navíc jsme byly omezeny barvou a materiálem.“ Zadání materiálu i barev dostaly prvačky od druhého ročníku a musely se přizpůsobit. „Barvy byly pastelové, hlavně béžová, materiál pletenina, pletáže, cokoli z pleteniny.“ Studentky, které na Vošon přišly po absolvování SPŠO mohly používat i tkaniny. Ani to ale nebylo výrazné ulehčení. „Jak se mi pracovalo? Špatně. Většinu z toho mám spíše tkaniny, dělala jsem takový béžový křivák, na něm je masivní pletenina, rozpáraná a poničená, visí z ní cáry, a k tomu sukně.“ Pro absolventky gymnázia to bylo ještě větší dobrodružství. „Pro mě to byla hodně velká výzva, bylo poprvé, co jsem něco šila, poprvé takhle realizovala model, který šel na přehlídce“, přiznala nám jedna ze studentek.
Po prvním ročníku následovala prezentace starších studentů, pod vedením Simony Muhrová a Jaroslavy Brabcové Pecharové. Modely byly prezentovány po dvojici, na muži a ženě. U druháků už byly patrné rukopisy jednotlivců, od vyloženě volnočasového pojetí, přes průměrná dílka, těžce nositelné konstrukce na hranici sochařiny až po precizně zpracované modely, pro které bychom si nejraději koupili hned na místě.
O zadání a práci jsme se bavili s Lili, která prezentovala precizní modely z tělového neoprenu, s proplétanými detaily. Zadání pro druhý ročník bylo náročnější, studenti měli za úkol ztvárnit gender, a to jak v dámském, tak v pánském modelu. Show byla překvapivě konzistentní, opakovaly se barvy ale hlavně materiály. Nebylo to však pevným zadáním ale domluvou a schodou okolnosti. „Barevnost jsme si určili sami. Škály šedé, spíše tlumené tóny, žádný velký kontrast. Výběr materiálu byl individuální, ale když někdo přinesl kus materiálu, který se líbil více lidem, tak se pak koupil ve velké roli.“ Nakonec tak jediné skutečně výrazné omezení byla nutnost vytvořit mužský i ženský model. „Spousta z nás neměla žádné zkušenosti s šitím pánského oděvu, takže to byla velká výzva. Pro mě také, poprvé v životě jsem dělala pánský model. Neměla jsem v oku siluety ani proporce, takže to byl boj.“ Dodává Lili.
A co bylo nejlepší podle nás? Studenti byli schopni sami sobě nastavit pevná pravidla a až na výjimky je dodržet. Díky tomu vzniklo množství prací, které se vyhýbají otřepaným řešením a kýči. I nováčci dokázali své modely dobře zpracovat a mnohé práce byly velmi dobře nositelné a/nebo obsahovaly zajímavé detaily a inovace. Je úžasné vidět, jak se mohou věci změnit, když chtějí sami studenti. Těšíme se na jejich další kolekce, protože rozhodně víme, že se je na co!
