Simono, Rose& Mary Fashion se zaobírá návrhem a realizací oblečení, které je určené pro firmy. Vaše heslo Punk & Bank nás hrozně baví, ale jak se do toho všeho dostala Monika Drápalová?
S: Naše idea byla vyrábět oblečení pro lidi, který mají povinný dresscode, ale nechtěj vypadat jako v uniformách. Myslíme si, že 20leté holky nechtějí vypadat jako 40leté paní. To byl úplně první záměr se kterým naše značka vznikla. S Petrem Rokůskem, s kterým jsme společně Rose &Mary Fashion zakládali, jsme řešili co dál, a on přišel s nápadem, že bychom mohli dělat věci, které budou nejen pro firmy, ale i pro jednotlivé zákazníky A navíc pro takové, kteří využíjí kolo a především elektrokolo nejen jako dopravní prostředek po městě, ale pro které je to spíš životní styl. Moniku bychom do toho rádi víc zapojili, aby to nebyla jenom společnost a vedle návrhář, ale aby to byl taky její projekt. Nejenom externí spolupráce.
Nás na tom fascinuje to kolo. Proč právě pro lidi na kole?
S: Elektro kolo. Je to o tom žít trochu ekologičtěji. Chtěli jsme kolekci pro byznysmany jak by vypadali, kdy by to kolo skutečně používali. V tom je to propojení, co je zajímavé, vypadá to stále jako byznys „look“ ale přitom bude mít funkci.
Krásně se nám to propojilo i v tom, že jsme oslovili Tomáše Sedláčka, který je tváří naši značky. Skvěle se hodí do našeho hesla Punk & Bank. Protože je to „pankáč“, který dělá v bance a přesně nechce nosit to, co mají všichni a navíc on jezdí na elektrokole, což byla úplná náhoda. On byl tváří ještě předtím, než jsme vůbec vědely, že chceme dělat něco na kola. Všechny věci se nám dějí takovým způsobem, že se nám to hezky propojuje. A to je hrozně podstatná součást značky, že to netvoříme jenom z nějakého byznys pohledu, ale je v tom daná hodně lidská rovina a lidi, co se do toho zapojují to berou za své .
V kolekci Free Circle nalezneme poprvé také pánské modely. Jak se ti dělala móda pro muže, Moniko? Přece jenom, předtím jsi šila pouze ženské siluety, tohle musí být komplet jiný zážitek.
M: Myslím, že mi to dodalo energii . Bylo to jako dělat něco poprvé. Hledáš, jak věci fungují a baví tě to. Ty proporce jsou opravdu jiné a já jsem zvyklá pracovat tak, že všechno nahazuju na sebe, když něco vymýšlím. Představuju si přitom, jak by se to tady zahnulo, co by se tam udělalo. A najednou je všechno jinak, takže mně to trochu mátlo.
Tak si to zkoušela na někom jiném?
M: Ne, tak jsem to zkoušela stejně na sobě a představovala jsem si toho chlapa. A je to těžký úkol.
Každý z modelů jsi měla na sobě? I ty růžové šatičky a taky mužské obleky?
M: Všechno mívám na sobě.
Moniko, o tobě je známé, že do svých kolekcí reflektuješ taky nějaké osobní zkušenosti, věci, kterými právě procházíš… Jak to bylo v tomhle případě, kdy si tvořila na zadání?
M: I do téhle kolekce jsme dala své osobní stanoviska. K tématu „kolo“ jsem si přidala svoji vizi muže a ženy ve městě v dnešní době. Kombinovala jsem romantickou atmosféru filmů z 60tých let a futuristické materiály, které přinášejí nové technologie a možnosti.. I samotná choreografie přehlídky měla zrcadlit tento pocit. Normálně jdou pánské mužské modely první a ženské, ty romantické, to zakončují .. Při naší prezentaci to bylo úplně opačně. První šly ženy a to ještě na hodně rytmickou, sexy hudbu, a tu romantiku na závěr šli chlapi.
Právě v pánské kolekci byl hezký detail, kdy se k saku připevní taky kšandy. Simono, vy jste věděli, jak kolekce bude vypadat. Radili jste se,co by tam mělo být, jestli je to funkční…
S: My jsme se nebavili úplně konkrétně. Kompletní kolekci jsme s Petrem viděli poprvé až na přehlídce.
M: Ale já taky. Protože jsme to došili pár dní předtím. Musím říct, že se mnou to není úplně jednoduché. Když pracuju, tak to není tak , že mám návrhy, pak si to uzavřu a pak začnu vyrábět. Všechno vzniká současně. Já to hodně držím v hlavě a nejsem schopná to sdělit, nakreslit a tak všichni byli v napětí, co z toho bude.
S: Musím říct, že jsme Monice hodně důvěřovali. Jak jsem říkala, pro nás je hodně důležité propojovat ty správné lidi. A musí to sepnout. U každého člověka, který do projektu přichází. My jsme věděli, že to bude dobré. A proto jsme Monice chtěli nechat svobodu.
Jak vnímáte vaše ocenění nejlepší kolekce na Designblok Premiere Fashion Weeku?
S: My jsme ani nepočítali s tím, že vyhrajeme. Bylo to překvapení. Já jsem tu cenu úplně vypustila z hlavy. Mysleli jsme si, že uděláme přehlídku na Designbloku a že si řekneme, fajn, takhle to asi vypadá. Ale měla jsem velkou radost, pro mně to bylo potvrzení toho, že to co děláme, má smysl.
Stejně tak jsi nominovaná na Czech Grand Design, který si naposledy vyhrála za kolekci v roce 2008. Co nás zaujalo je, že i tehdy jsi tam měla variabilní věci. Myslíš, že Češi jsou nadšení z variabilnosti?
M: Já to neanalyzuji. Mívám jenom pocity z přehlídek. Jestli to někoho zasáhlo nebo ne.
Je nějaký rukopis Moniky Drápalové?
M: Já doufám, že jo. Určitě to není ve smyslu střihu. Že si vybuduješ nějaký styl a pak ho jenom trochu měníš. To určitě ne, mně by to ani nebavilo . Mně se líbí, že stále mám co hledat, že tam není ani materiál, ani střih, čeho bych se držela. Pro mě je důležité to zhmotnění emoce, to je to, co lidi může zajímat. Je to jako v umění … hledáš nějaké vyjádření, které sám cítíš. Tak to tě zaujme.
Tato kolekce má širší rozsah. Charitativní? Jak vás napadlo propojit tyhle dva světy?
S: Od začátku jsme to tvořili s tím, že to není jenom prvoplánově o výdělku, ale že to bude taky charitativní – tak 30 % z každé věci bude podporovat nějaký charitativní projekt. Chceme, aby to byla přirozená součást firmy. Úplně utopistická představa je, že přeci takhle by měla fungovat každá firma, že svět se nedělí na ziskový a neziskový, ale věci by měli být v rovnováze. Že když něco dělám a žiju ve světe, který nějak funguje a mně se daří, tak bych se automaticky měla snažit o to, aby věci byli v souladu. Člověk si může koupit nějakou věc , která dobře vypadá, je kvalitní, potřebuje ji a zároveň je v tom nějaká podpora a nemusí to být pořád jenom klíčenky, svíčky a jiné nepoužitelné charitativní předměty. To je hodně důležitá myšlenka, se kterou celý projekt vznikl.
