Třetí den MBPFW aka poslední den mého úplně prvního fashion weeku. Jak jsem ho vnímala? A jak vlastně probíhal?
Sobota. Třetí den záhul, já nevyspalá, telefon přetékající záběry, hlava plná zážitků a inspirace – a nejen té módní.
Ráno? Klasický chaos. Vydat posty na sítě, sestříhat reelsko, zjistit, že se na šatech roztrhl pásek – a co teď? Řešení ve stylu punk: gumičky a přes to hodit sako. Nikdo nic nepozná (a fakt nepoznal). Dobít mikrofon, naskočit do auta a jet na rozhovor s Jirkou Kalfarem (těšila jsem se jak malá holka). Upřesním – Jirka je totiž můj úplně nejoblíbenější návrhář. Miluju věci, ve kterých cítím vyšší smysl. I když on sám přiznal, že nesnáší pojem „udržitelná móda“, právě tohle téma mě fascinuje. A jeho způsob hledání alternativ – přírodní materiály bez vykořisťování planety – mě úplně dostal.

Přehlídku UMPRUM jsem sice nestihla, ale rozhovor byl natočený. Já nervózní jak nikdy, tváře červené (ne, tentokrát ne od tvářenky, tu jsem ve spěchu nejspíš ani nestihla nanést). A tím, že mi Jirka lehce odkryl zákulisí přehlídky a svoje záměry, věděla jsem, že mě jeho show nadchne. Jenže to, co přišlo, předčilo všechno. Ano, budu teď možná lehce emotivní, ale taková jsem byla i v tu sobotu. Seděla jsem vedle Josi, naší šéfredaktorky a největší girl boss ever, která se mě ujala a představila, komu mohla.
A pak show začala. Otevírala ji Lenka Vacvalová Poláčková – ztělesnění silné ženy. Jirka sám s úsměvem poznamenal, že mu účast potvrdila někde mezi zdoláváním K2 a to bez exogenu. Já mám někdy problém vyjít schody do pátého patra… Všechny modely byly nádherné – ženské, elegantní, ale se šmrncem. Modelky od 16 do 78 let, a ano, tu 78 ztělesnila Jana Švandová, která show zavírala. Absolutní ikona, která dokazuje, že ikonou můžeš být dekády. Po mole plynula s lehkostí a užívala si každý moment. Goal: být taková diva taky.


A když začala hrát písnička Man! I feel like a woman!, byla jsem hotová. Úsměv od ucha k uchu, ženská energie vibrovala na míle daleko. (A upřímně – ta písnička mi hraje ve sluchátkách i teď, když to píšu.) Možná jsem zaujatá, protože jsem fakt Jirkův fanoušek, ale takovou emoci ve mně přehlídka nikdy nevyvolala.
Domů, rychlá převlíkačka, power nap (který se změnil v totální knockout), a pak na mou poslední show – ON THE BOAT. Tentokrát už bez Josi, ale co už. Kolekci představila Jana Horejsová, styling měl na svědomí Honza Boublík – a smekám před oběma. Messy vlasy dokonale ladily s upcyklovanými kousky. Moji favoriti? Všechno krajkované a košilové. Takže skoro celá kolekce. Do I need it all? Možná ano.


Po přehlídce už jen rychle zmizet domů a pustit se do práce. FW není jen o zábavě, ale hlavně o práci, díky které jsem se tam vůbec dostala. A budu znít asi cheesy, ale prostě tomu pořád nemůžu uvěřit. Moje já z před necelého roku by tomu nikdy nevěřilo. Naštěstí jsem se nenechala odradit, poslala přihlášku na stáž – a dneska vám píšu o svém prvním fashion weeku. Díky Fashion Map. Velký díky.
Zdroje fotografií: archiv MBPFW, @im.mvm, @oksana.slyvchuk, @nikolaugst, @petrvagner, @arturkoff


