Etický původ a řemeslná práce – to jsou dva základní pilíře značky NILA. „Definujeme se řemesly jako je například košíkářství, práce s kůží nebo práce se dřevem. Ručně zpracované věci k lidem nějakým způsobem promlouvají. Líbí se jim a mnohdy ani nedokážou říct proč. Hlavním kritériem našeho výběru je nadčasová krása a kvalita, spojená s citlivým přístupem k životnímu prostředí a lidem. To se projevuje i v módě, kde vybíráme pouze ekologické a fairtrade značky, které pracují s velmi kvalitními materiály. Nabízíme i ručně šité boty, například.“ popisuje Eva filozofii značky.
Výběr nabízených produktů tomuto konceptu naprosto odpovídá. Eva společně se svým manželem Pavlem (který je zároveň jejím obchodním partnerem) navštěvuje destinace po celém světě a aktivně vyhledává své dodavatele. Jak sama přiznává, zásadní zemí je pro ni Maroko (odtud populární taburety), i když navazování pracovních kontaktů zde není úplně snadné. „Musím mít s sebou vždy překladatele kvůli jazykové bariéře. Navíc je to muslimská země, takže u prvotní fáze navazování nějakého obchodního styku musí být muž,“ objasňuje Eva a zároveň dodává, že navzdory takto na první pohled dobrodružným cestám se nikdy necítila v ohrožení. I tak ale podle svých slov má s dodavateli i negativní zkušenosti. „V Africe se musí kvalita hodně hlídat a problém je i v nakládání s financemi. Člověk musí být opravdu opatrný, komu a v jaké fázi dá peníze.“
Cesta k podnikání v designu, ale pro Evu začala ve Spojených státech. Právě tam odjela s manželem po skončení své právnické praxe na výměnný pobyt a poprvé se nechala okouzlit etnickými vlivy. „Byla jsem v Santa Fe v Novém Mexiku, kde je 3. největší trh s řemesly a uměním v Americe. V průběhu léta tam také probíhaly různé veletrhy, kde toho byla opravdu spousta. Na zpáteční cestě mě pak napadl koncept vlastního podnikání v této oblasti a už mě nepustil.“
Motivací pro setrvání v tomto byznysu je pro Evu hlavně podpora jejích nejbližších, spokojení zákazníci a vztah s řemeslníky. „Když jim řeknu, že se jejich věci prodávají, budeme objednávat víc a práce pro ně bude, z toho čerpám sílu.“
Principy udržitelnosti se promítají i do jiných sfér Evina života, i když zároveň přiznává, že v tomto ohledu není úplně militantní. „Někdy je těžké si uvědomit, až do jakých oblastí života udržitelný přístup zasahuje a ne vždy je možné se jím řídit. Myslím si, že je dobré vybrat si jeden konkrétní problém, protože jich je na světě tolik, že člověk se nemůže zabývat vším. U mě se to dotýká hlavně jídla, které získávám výhradně od farmářů a všeobecně se snažím pořizovat si věci hodně s rozmyslem. V oblasti módy to mám jasné, jak nakupuji do obchodu, tak i pro sebe.“
A jaké jsou její soukromé kulturní tipy? „Ze spisovatelů mám ráda Salmana Rushdieho, v hudbě preferuji ženský jazz, například Cassandra Wilson mě hodně ovlivnila. Také se ráda dívám na americké nezávislé filmy.“ Z pražských kaváren pak doporučuje Café Jen nebo Coffee Room. Že se oba podniky nacházejí poblíž NILA Store není náhodou, jak Eva sama říká, ráda žije lokálním způsobem života.
NILA Store pro nás rozhodně představuje zajímavý koncept, kde na jednom místě naleznete marocké taburety, fairtrade papírové šperky ze Svazijska i britské oděvy People Tree. Zkrátka nepřišli ani čeští návrháři, své šperky zde prezentoval Jaroslav Kučera a prostor dostala i Elajediova. Brzy se budeme moci těšit i na další expanzi projektu směrem do offline prostoru v podobě otevření druhé kamenné prodejny. A my jsme velmi zvědaví, kam až se prvotní nápad na dovoz řemeslnicky vyrobeného nábytku ze zahraničí rozvine 🙂
