Přehlídku studentů otevřela Renata Dračková. Autorka se namísto nositelnosti zaměřila na záznam pocitů a vzpomínek z dětství, kdy jí radost přinášelo uvědomění si prostých maličkostí všedního dne. Radost, která se z nás s přibývajícím věkem vytrácí. Stejně jako v předcházejících pracích se ani tentokrát nebála velkoryse předimenzovaných siluet a nečekaně velkých objemů.
Sentimentální náladu rozčeřil Filip Heike. V jeho kolekci nechybí svěží barevnost, hravost, zvláštní řeč piktogramů, sémiotika a moderní dadaistické tendence, díky nimž se na okamžik ocitneme v prazvláštní počítačové hře, jejíž pravidla jsou známá jen Filipovi. Jedinečným způsobem, pak rozpracovává motiv klasické kšiltovky, a to znásobením nebo v podobě temných siluet formou printů.
Kristýna Dúhová zase představila spíše nenápadné modely. Co však chybělo na barevnosti nebo výrazné extravaganci, bylo vyváženo detailem. Modely byly pokryty 3D vrstvou měkké gumy, jemné jako druhá kůže. Vendula Niklová se inspirovala světem kanceláří a propojila formální oděv a formální materiály s hravostí, ke které vybízí kancelářské potřeby. Nadsazené oděvy jsou tvarovány nažehlovacími páskami jako izolepou. Vendula tak skvěle navazuje na své předešlé práce, kde pracovala s kolážemi, ústřižky látek a zbytky.
Karolína Liberová v sobě studium průmyslového designu nezapře. O to pozoruhodnější je pak sledovat, co přinese každá její další realizace v oděvu. Karolíniným zdrojem se tentokrát stal výrobní akt gumových rukavic. Namísto atmosféry hlučných továrenských dílen a umazaných montérek nás však čekal pohled na esteticky vytříbené černé tachistické tahy na bílé ploše, rafinované střihy a uhlazená elegance.
Absolvenstská kolekce Antoníny Zablotské představuje poklonu materiálu. Zatímco v předchozí kolekci vycházela z tradiční rukodělné techniky košíkářství a samotný oděv vytvářel svébytnou konstrukci, nyní představuje rozevláté draperie. I tentokrát se však omezuje na barevný tandem krvavě rudé se sněhově bílou. Antonína jde po stopách antických tvůrců a díky užití transparentních jemných materiálů ruku v ruce s ladností těla nositelky vzdává skutečný hold ženství.
Kristýna Nováková zaplnila prostor atmosférou Středního východu, speciálně pak mixu náboženství a kultur Jeruzaléma. Alfou i omegou Kristíniny tvorby je svěží barevnost, která nechybí ani tady, aplikovaná na šátcích, pracující s motivem abstraktního písma připomínajícího židovské oděvní doplňky, oděvy nomádů i základní tvary islámských oděvních pravidel.
Celá show vygradovala přehlídkou absolventské kolekce Filipa Jakaba. Dynamika, živelnost, dravě mystické, démonické použití hudby a světelných efektů. Filip v minulosti zpracovával téma novodobých čarodejnic a i tato kolekce má mystický podtext. V detailu si ji můžete prohlédnout na Artsemestru. Stojí to za to.
