Móda v sobě snoubí několik charakteristik – je funkční, užitá, estetická, expresivní. Využívat estetické a expresivní stránky módy dříve mohli jen majetní. Tvary, materiály a především barvy jasně oddělovali, k jaké společenské vrstvě případně církevnímu řádu člověk patří. Móda – se vším, co k ní patří – byla považována za řemeslo. Na konci 19. století přišla první malá vlna demokratizace módy a tato evoluce pokračovala až k dnešnímu extrému, kdy si každý obyvatel západního světa může za pakatel koupit přesnou kopii luxusních šatiček ze světových přehlídek. Je kopírování to, co máte na módě rádi?
Vzájemné kopírování oděvů mezi značkami je odrazem marketingově vedených subjektů. Za jejich kolekcemi nestojí designéři, decision maker je marketér aneb vrchní nákupčí. Jeho marketingový tým zpracuje trendy, které jsou na vzestupu a nejprodávanější oblečení posledního týdne. Z tohoto mixu v různém poměru vzniká nabídka, která se v obchodech objeví za pár týdnů. Na základě údajů z loňska zase to, co bude na ramínkách viset za půl roku, většinou se jedná o basics a propočítává se jen jejich počet a mění se barvy.
Obšlehnout best-seller umí každý a mnozí to také dělají. Někdy kopírují tašky i s logem, pak jde vyloženě o trestnou činnost. Bez loga a se třemi úpravami se jedná prostě jen o kopii, která je levnější než její originální luxusní sestra. Kopírují všichni, na kopírování jsou založené nejúspěšnější módní řetězce současnosti jako ZARA, H&M nebo Forever 21. Poslední jmenovaná má dokonce ve svém rozpočtu předem určenou částku na vyřizování žalob za porušení duševního vlastnictví jiných značek. Drtivá většina zboží pro tyto značky je vyráběna ve sweatshopech a podílí se na ekonomické nestabilitě, prohlubování propasti mezi chudými a bohatými a ničení životního prostředí.
Ve Fashion MAP věříme v trochu jiný módní svět. Svět, kde za kolekcemi stojí nadšení a kreativita ideálně spojená se smyslem pro obchod a ambicemi růst. Lokální značky navíc vyrábí lokálně, co jen mohou bez kompromisu na kvalitě. Přispívají tak místní ekonomice, tvoří pracovní místa. Lokální módní scéna skýtá mnoho návrhářů a značek, kteří dělají svou práci dobře a opravdově. Můžeme jmenovat malé značky jako třeba Chatty a Odivi nebo větší firmy s tradicí jako Botas, KAMA, Tonak nebo Elega. To je pro nás česká móda. Vyznává hodnoty, které jsou ryzí a navazují na blýskavou minulost českého oděvního průmyslu. Proto nás velmi překvapil nástup značky OJJU – OJJU o sobě tvrdí, že je česká značka přinášející světové trendy. Kolekce na jejich oficiálních stránkách se skládá z pár typů kabelek v několika barvách. Pokud je vám tento tvar povědomý, ano, objevil se například v Zaře a v mnoha dalších menších značkách. Jedná se o hodně známý tvar (nebo můžeme říct kopii???) a ještě před pár týdny byl v malinko jiné podobě k dostání na všech světových e-shopech, například i na www.boohoo.com .
Kolekce prezentovaná na stránkách exklusivního distributora ZOOT pak obsahuje i balerínky a jiné doplňky. Tato nabídka je ‚navoněna‘ prázdnými marketingovými větami o tom, že OJJU je v každé ženě. Made in kolekce OJJU sahá do Španělska. Ani zde se tedy ničeho skutečně lokálního nedočkáme.
Na Fashion MAP rozumíme pojmům ‚obchod‘ a ‚poptávka‘. Pojem lokální značka bychom ale rádi zachovali pro projekty, které jsou v Čechách a na Slovensku víc než obchodně registrované. Na marketingu, obchodu a estetickém dědictví je založena i obnovená značka Nehera Prague. S očekáváním sledujeme každý její krok. Stane se opravdovým reprezentantem slávy české krejčoviny a módního designu?
