Eventu 1.618 kromě networkování se všemi přítomnými značkami a profesionály nabízel i konference. Každý den se konaly čtyři a po nich ještě tři půlhodinové bloky, ve kterých se představovali ‚new heroes‘ – noví hrdinové udržitelného rozvoje v oblasti luxusu. Témata, která byla na konferencích probírána s předními profesionály, konzultanty, řediteli firem, novináři a sociology, se věnovala trendům v chování zákazníků a obchodním strategiím, postoji luxusních značek k transparenci a empatii, pojmům opravdový luxus a demokratizovaný luxus. To nejzajímavější, co speakří zmínili, je shrnuto v následujících odstavcích:
Je rozdíl mezi opravdovým luxusem a demokratizovaným luxusem. Ještě před třiceti lety měly přístup k luxusnímu zboží pouze a výhradně nejvyšší vrstvy a bylo nemyslitelné, aby někdo ze střední vrstvy vlastnil například parfém od Chanel. S demokratizací luxusu přišla i jeho industrializace a s ní spojená stráta tradičních hodnot, jako je úcta k řemeslu, vlastnictví výroben a produkcí a nadstandartní péče o zaměstnance, jak bylo zvykem například v domě madame Vionnet nebo Dior. (Ellisabeth Laville, agentura Utopies )
Luxusní firmy dříve mohly svým zákazníkům vyprávět o tom, jak jsou jejich produkty zpracovávány kus po kusu, ručně šité, ručně vyšívané. Dnes, v době demokratizovaného luxusu a jeho industrializace, kdy je výroba nižších řad produktů přesunuta do Asie, není možné komunikovat tuto unikátnost. Luxusní značky přežívají na mystériu jejich hisotrie, ale realita je již jinde. Jediný, kdo si drží tradici a nezrychlil tempo, nepřidal další řady levnějších produktů s logem, je Hermes. Luxus potřebuje znovuzaložení pro obnovení svých hodnot.
Reputace a jméno značky je to nejhodnotnější a nejkřehčí. Pokud přijde neziskovka typu Greenpeace, najde a zveřejní etické a environmentální problémy ve vaší výrobě, je po vás. Vaše kupní síla odejde. (Sabrina Cherubini, vedoucí marketingu ve značce Ekyog )
Luxusní značky vyznávají kulturu tajemství, to je úplný opak transparence, kterou vyžaduje etická produkce. Luxusní značky nemohou komunikovat fakt, že jsou etické nebo ecologické, nemohou začít používat jazyk masových značek. Nemohou je ani následovat, protože luxusní značka může být jedině lídrem, nikdy ne následovníkem. (Cecile Lochard, agentura Citizen Luxury )
Přední klienti luxusu v rozvíjejících se zemích jsou mladí lidé ve věku 30 let, kteří mají velký zájem o životní prostředí. Spolu s ekonomikou zažívají i rozvoj ekologie. Navíc v Indii a v Číně je kladen velký důraz na etickou produkci mimo sweatshopy. Místní lidé a jejich rodiny v nich pracovali, je to pro ně velmi blízké téma, což je velký rozdíl oproti klientům v Evropě nebo Americe. (Smurti Sriram, ředitelka Supreme creations vyrábějící šetrné obaly a tašky ) (Podívejte se na Greendex v galerii– index vnímaní udržitelnosti jako důležité hodnoty podle zemí – v obrázcích)
Věnujeme se takzvanému ‚inteligentnímu luxusu‘. Existuje rozdíl mezi pojmy ‚drahý‘ a ‚výjimečný‘. Něco drahého nemusí být výjimečné. Jídlo v extrémně drahém podniku si můžete dát ve velkém městě každý den. My nabízíme našim klientům výjimečné zážitky, které nemusí být drahé. Kdy jste naposledy chodily dva týdny bosi? Klíčem je pamatovat na to, co náš klient zažívá v denním životě a nabídnout mu něco neobvyklého, nekonvenčního, jako třeba obědvat v koruně stromu. (Sonu Shivdasani, majitel a ředitel Soneva hospitality )
Emaphie a emoce nachází své místo v módním průmyslu i v luxusu. City a šetrnost jsou samoržejmě blízkými pojmy etice a udržitelnosti. Poslední trendy tomu jasně nasvědčují. Značky jako H&M, Patagonia a mnoho dalších nachází cit k přírodě a jejímu zachování a přichází s řešeními ‚zero impact‘. Dalším trendem je ‚easy giving‘ – snadné darování. Firma Loja Vazia přišla s konceptem prázdného obchodu, do kterého příjdete oblečení darovat místo toho, abyste z něj oblečení kupovali . Procítění a spojení se se sebou samým je společenský fenomén posledních let.
V londýnském obchodním domě Selfridge můžete navštívit ‚prostor ticha‘, kam smíte vstoupit pouze po odložení svých technologií. Jde v podstatě o ‚odpojení se od technologií‘ a napojení se na sebe, abyste se mohli později kvalitněji a efektivněji napojit zpět na technologie. (Ema Fric, gentura PeclersParis )
V Jižní Koree začali léčit pacienty pomocí digitálního detoxu. Jedná se o ‚odpojení‘ pacienta od technologií. Tato terapie je vhodná pro klienty, kteří jsou připojeni ATAWAD (any time, anywhere, any device) a stali se závislými. (Christian Radmilovitch, konzultact v oblasti digitálních technologií specializovaný na luxus)
Pokud chcete změnit svět, znamená to, že věříte, že svět je špatný. Svět se transformuje sám, pokud se spojíte se svým vnitřním světem a stanete se ryzí lidskou bytostí. (Vincent Houba, expert na neviditelné architektury).
