Respektive mi přijde, že se teď zrovna moc v některých věcech neposouvám a u jiných možná vůbec.
Jako největší problém vídím svůj šatník a nakupování obecně. Přijde mi, že nedokážu přílíš rozlišit, které věci potřebuji a které si kupuji trochu z rozmaru. Mám doma 5 páru legínů na cvičení, ale opravdu mi vyhovují jenom jedny a zbytek nenosím. Vlastně bych si nejradši koupila ty stejné ještě jednou a ostatní rozdala. Kde se stala chyba? A proč mě pořád mě sužuje pocit neustálého chtění stejně jako před rokem? Naučila jsem se mu alepoň trochu lépe odolávat?
Můj šatník je plný věcí, které nenosím, ale které si nechávám z nostalgie, že je jednou někomu předám. Nepřijde mi to jako špatný přístup, na co se zbytečně tlačit do minimalismu, když vím, jak moc by mě teď potěšily některé kousky z mámina šatníku, kdyby si je nechala. Nebo jakou radost jsem měla, když mi teta předala svoji starou koženou pouzdrovou sukni. Proto si nemyslím, že je naprosto nezbytné se za každou cenu zbavovat věcí, které nenosím. Spíš je možná jen trochu selektovat (jako ty legíny). Ostatně jsem s nadšením opět letos vytáhla kalhoty, které jsem si koupila před třemi lety, takže vím, že není vždy vše ztraceno a že to červené body z American Apparel co, už mám asi 6 let jen čeká na to, až se stane součástí kostýmu Karkulky nebo Wonder woman. Nebo se za XY let stane nejoblíbenějším kouskem mé budoucí pubertální dcery. Who knows?
Nechci ale na sebe být zase příliš tvrdá. Když si totiž srovnánám svůj šatník se šatníky svých kamarádek, říkám si, že to se mnou opravdu nemůže být tak špatné, protože mít 4 trička s dlouhým rukávem, mi opravdu nepřijde jako vrchol fast fashion konzumu. Alespoň doufám.
Často se ale citím provinile, když si chci něco nového koupit. Věřím, že některé věci si tenhle pocit nezaslouží. Proč bych si nemohla bez pocitu viny objednat kašmírový svetr z Everlane, ten by měl být na celý život, ne?! A taky jsem si ho objednala… o to větší bylo moje zklamání, když mi po pár nošeních začíná docela žmolkovatět a prát se nesmí ani v ruce.
Můj největší boj se teď točí na tom, co jsou moje basics a kde si je pořídit. Miluju svoje dva identické svetříky z American Apparel a nosím je témeř neustále. Problém je, že se oba ale po roce pěkně vytáhly a začínají být celkem beztvaré a mně zůstává pocit, že jsem si špatně vybrala, je to moje vina a já teď potřebuji nové. Hmm a jsem zase na začátku…možná bych měla tentokrát začít od sekáčů.
– Co vy a konzum, jak jste na tom? Dejte nám vědet!
