David začínal s blogem Dandy Diary jako se svou diplomovou prací na studiích fashion žurnalistiky. Snoubit internet a pánskou módu, o kterou se zajímá, se zdálo jako logický krok. Po nějaké době potkal Carla Jakoba Haupta a vznikla plná sestava Dandy Diary, v které už fungujou téměř 5 let. Dandy Diary jsou úplně jiným druhem blogu, než na jaké jsme u nás zvyklí. Jsou kontroverzní. Ale ne typickým klišé stylem, spíše svou otevřeností a propracovanými nápady.
Skvělý příklad jejich přístupu je poslední kolaborace H&M a Alexandra Wanga. V Německu se tato očekávaná událost nesla díky Dandy Diary v úplně jiném duchu než kdekoliv jinde na světě. V den vydání kolekce totiž blogeři zveřejnili vlastní “ fakeové” video z továrny, kde na klíčových kusech kolekce pracují malé děti. Na konci krátkého videa s výbornou kvalitou kamery se objevil asi osmiletý kluk s rozzářenýma očima, který říká, že je rád, že může být součástí H&M. Ironie jednoduchá jako facka. Facka, kterou dostalo v Německu minimálně PR oddělení H&M.
“Byli jsme překvapeni, když to vyšlo ven a všichni se ptali, jestli je to pravé nebo ne. My to nejdřív vůbec nechápali. Vůbec to podle nás nevypadalo jako reportáž. Ve videu nevidíte žádné reálné záběry, ale i týpek z GQ se nás ptal, jak jsme se dostali do továrny, kdy jsme dělali research a jak jsme sehnali ty děti…,” vysvětluje situaci jeden z autorů. “My jsme se na něj podívali a řekli mu: jednoduše – zaplatili jsme je,“ popisuje David poprask okolo videa, které už tak lehce na internetu neuvidíte. (kvůli H&M ho museli stáhnout ze všech servrů)
“Přišlo nám to celé hodně vtipné. Když srovnáte H&M s naším blogem, my jsme mrňavej hráč. Bylo zábavné dívat se, jak s tím taková velká korporace zápasila. Po zveřejnění videa dokonce vydali tiskovou zprávu s jejich postojem, a pro nás bylo velice zajímavé sledovat z dálky, jak jsme dokázali udělat takovej rozruch,“ pokračuje Carl.
“A jak jsme se cítili pak? Pořád si myslíme, že jsme jenom dva chlápci, kteří přinutili velký řetězec k nějaké reakci na téma podmínek v asijských továrnách. A to byl moment, kdy jsme si řekli, že to byla super práce. Připravovali jsme to měsíce, dali jsme do toho kopec peněz a času a byli jsme kvůli tomu i v Indii,” popisuje Carl.
Všechno, co je ve videu, je přitom úplná fikce a děti jsou náhodní herci. To, co se ale Dandy Diary povedlo, bylo, že rozproudili diskuzi a ukázali úplně jinou cestu, jak eskalovat důležitá témata. Možná jsme už všichni tak trochu otupeni vůči dokumentům a skutečným záběrům a tihle kluci ukázali, že správným načasováním můžou lidi nasměrovat k důležitým tématům i bez skutečných záběrů. “Lidi diskutovali nad podmínkami práce na facebooku a našem blogu možná ještě více, než by to dělali, kdyby to bylo celé postaveno na dokumentu,” popisuje situaci poté David.
Mohlo by se zdát, že Dandy Diary tak začali bojovat proti velkým řetězcům a vrhli se na green fashion. Ale je to skutečně tak? David vypadá jako ze sportovního časáku a Carl má trendy look anglických “chaws”. “Po videu nás začalo oslovovat mnoho firem a lidí, kteří nám nabízí věci s eko přístupem. To nás ale moc nezajímá. Pointa je v tom, že my jsme normální kluci. Jde nám o estetiku a nemáme zájem propagovat udržitelnou módu. Na to jsou jiné blogy, “ upřímně přiznává David.
Co tedy bylo hlavní ideou, když ne udržitelnost? Šlo o dobře udělaný marketing a cestu, jak získat co nejvíc pozornosti? “Nebylo to o marketingu, ale spíš o vyjádření idey. Chtěli jsme to udělat i předtím s nějakou jinou značkou, ale když do toho přišla kolekce H&M x Wang, řekli jsme si, že to bude husté. Protože všichni víme, jaké jsou podmínky ve sweat shopech a také Wang měl nějaké problémy s tamní výrobou. Proto se nám to zdálo jako ideální spojení. Video nebylo namířeno jenom proti H&M. O tomhle tématu všichni vědí už dávno. Je ale samozřejmě zajímavé odprezentovat ho na známém příkladě než na nějakém malém brandu,” říká David o tom, proč si vybrali právě H&M.
Za dobu, co Dandy Diary blogují, se z jejich hobby stala práce a reálný byznys.
Blog je plnohodnotně uživí – to je u nás zatím nepředstavitelné. “Před rokem jsme se rozhodli žít jenom z Dandy, ale není to jenom o blogu. Doba se mění a druh zprávy a to, co chcete říct, se zkracuje a zintenzivňuje. Když jsme začínali, byli jsme zaměřeni výhradně na blog. Když se ale na nás podíváš nyní, blog už není to nejhlavnější. Máme jiné kanály, se kterými pracujeme – facebook, eventy, party…,” pokračuje Carl “S normální prací jsme přestali i proto, abychom se mohli věnovat všem těmto věcem. Editovat články, přispívat, fotit se, dělat klasický office job, organizovat parties nebo cestovat, to je dnes velká část naší práce. Německý trh je velký a uživí nás, “ doplňuje David
Dandy Diary má měsíční návštěvnost kolem 300 000 lidí a sami se definují tak, že vedou “pánský blog hetero způsobem”. Fashion weekend v Praze byl pro kluky nejen o designérech, ale o celkové pražské scéně a odlesku našeho způsobu života. Když se na ně při rozhovoru díváme, myslíme, že toho checknout stihli opravdu hodně. 🙂 Chcete vědět, co si o Praze myslí? Mrkněte na jejich blog DANDY DIARY.
