Byli to spíše kubisté nebo surrealisti? Grafici, sochaři nebo malíři? Kdo otrhal závěsy a změnil je v top? Kdo svlékl ochranku a z jejich košil vytvořil něco nového? Ano, ona, ona to byla, jen si na ni ukažme. Petra pronikla až k samému srdci oděvní konstrukce a po kubistickém vzoru jednotlivé prvky přesouvá a hledá pro ně novou náplň a nové umístění. Tuhé a vyztužené materiály vytvářejí městské brnění, hedvábí se leskne a bavlna se nebrání novým řešením. Jedinečnou pozici pak má hrubý úplet nejen na šatech, ale také jako hlavní materiál čepic s kšiltem.
Jestliže se náhodný pozorovatel ztrácí v bohatosti tvarů a materiálů, pak by rozhodně neměl přehlédnout detaily, které jsou dalším z nosných prvků kolekce. Každý kus je ručně dekorován, akvarelem, korálkovou výšivkou, pajetkami, grafickým vzorem. Vrstvy po sobě kloužou a odhalují další a další tajemství.
Možná že většinu kousků Petry Ptáčkové na ulici neuvidíme. Ale přitom právě ony jsou ulice, ulice otevřená umění, kreativitě, luxusu i bídě.
