Málokdo dnes dokáže uniknout obrazu módy. I na toho nejzatvrzelejšího se z novin a autobusových zastávek dívají mladé a krásné holky, módní časopisy s krásnými fotkami jsou dostupné dokonce zdarma a nekonečný internet s milióny blogů, magazínů a videí zpřístupňuje styl v nevídané míře. Toužíte se inspirovat konkrétní osobností? Nebo milujete streetstyle? Nebo ujíždíte na nejaktuálnějších kolekcích? Inspirace leží před vámi, stačí se dívat. A když po něčem z toho zatoužíte? Ani se nemusíte zvedat od počítače, pár kliknutí a můžete být oblečeni přesně tak, jak si představujete. A není to jen oblečení, všude jsou návody na to, jak se nalíčit, učesat, upravit si nehty… Není nic snazšího než si vybrat, co se nám líbí, zainvestovat částku dle vlastního uvážení a pak už jen být stylový a cool, stejně jako jsou další IT girls celého světa.
Často se ale stává, že ty nové a dokonalé kombinace mají na sobě holky a ženy po celém světě a vypadají tak úplně stejně. Není to trochu strašidelná představa, že někde na světě existuje někdo jiný, koho šatník je tak 90% shodný s vaším?
Všeho dobrého moc škodí. Je možné, že i velká nabídka škodí kreativní duši v nás? Kdysi se trendy v ulicích jakoby „cítili“. Bez internetu a instantní módy na každém kroku si teenageri nacházeli svůj vlastní styl pomaleji, zato víc pravdivě. Nechtěli vypadat jako zbytek světa, proto si módu přizpůsobovali k obrazu svému, byla jejím hřištěm. Dnes si nehrajeme. Jenom zíráme na představení jiných.
V 2002 byste v Čechách a na Slovensku nejznámější řetězce jenom těžko hledali. Chtěli jste mít květy na hlavě jako Gwen Steffani? Šli jste do nejbližšího květinářství, koupili umělohmotnou květinu, přišili k regulérní gumičce a bylo. Nikdo nemohl mít stejnou, protože ta vaše byla jediná. Když je něčeho míň, lidi si toho víc váží a také dokážou najít kreativní způsoby, jak získat to, co chtějí.
Když něco vymyslíte sami, vyrobíte rukama, trvá vám, než to objevíte, naleznete v obchodech, dáte dokupy, nevyhazujete to tak snadno, jako když něco koupíte levně a bez patřičné touhy.
Kdy jste si naposled chtěli něco fakt nutně koupit a nemohli to sehnat? Možná kvůli tomu, že je všude všechno, uniká nám, kolik dávky fantazie a netradičních inovativních nápadů někteří z nás mají. Nemusejí. Životy podle návodů je do toho nenutí.
Není to všechno pohodlí a možnosti jen známkou lenosti a úpadku?
Člověk rád napodobuje a napodobování úspěšných vedlo lidstvo kupředu odjakživa. Kdo by nechtěl být jako vůdce klanu, královna, herečka, slavná bloggerka? Napodobení zvyklostí, stylu oblékání, stylu života tady bylo vždycky, ale díky internetu a dostupnosti všech atributů životního stylu se stalo tak snadným, že pro mnoho lidí je neodolatelně jednodušší inspirovat se, než vytvářet něco nového. Odpovězte si sami, kdo vás inspiroval ve vašem oblékání? A oblékali byste se tak, jak se oblékáte, nebýt internetu a nebýt médií?
Móda je tlak zvenku, její všudypřítomnost nás vtlačuje do formiček jako dítě plastelínu, ztrácí se však naše osobnost a naše kreativita. Máme pocit, že ti, kteří nás inspirují, jsou skutečné osobnosti – kolik toho ale jsou ony, a kolik toho je práce stylistů? Hledáme trendy na módních přehlídkách, ale návrháři vycházejí z myšlenky, kterou jim servírují jiní. Inspiruje nás street style, ale ten první, kdo si oblékl barevné tenisky k formálnímu obleku tak učinil z pohodlnosti, ne kvůli módě. A protože ze stejných inspiračních zdrojů vychází i návrháři v řetězcích a naše vlastní ikony, všechno se cyklí a řetězí a konečným důsledkem je zase jen uniforma. Dnes snad ještě pestrá, ale co až přestaneme být úplně schopni kreativity a projevů osobnosti?
Někdy neuškodí zamyslet se a místo kolem sebe se podívat dovnitř. Podívat se ne na to, jací bychom chtěli být, a jak bychom chtěli vypadat, ale na to, jací jsme. Jako děti jsme to uměli, uměli to i naši rodiče a umí to všichni ti, kteří si musí vystačit s málem. Punkáči kalhoty zašívali, aby z nich byly skinny, hipíci vkládali klíny, aby měli pořádné zvony. Topy se stříhaly, nohavice trhaly, pomož si, jak můžeš a umíš. Chudá ulice plná osobností, které se nevešly do žádného prefabrikovaného střihu, a proto vymýšlely vlastní. Bez ohledu na módu.
Dnešní doba je konzumní. Můžeme si koupit cokoli a je mnohem snadnější nakoupit, než vytvářet. Ale pokud si vytvoříte styl jen na základě toho, co vidíte na internetu a v řetězcích, bude to jen jakási lesklá, prázdná slupka.
Kolik hodin trávíte sledováním blogů a fotek s módní tématikou? Zkuste se od nich na nějakou dobu odtrhnout. Jak často nakupujete? Zkuste po nějaký čas každou z nových věcí nějak upravit. Zkuste se chvíli řídit jenom svou intuicí, zapomenout na značky a trendy. Zkuste se alespoň na chvíli vrátit do doby vytáčeného internetového připojení. Slyšeli jsme, že ta doba teď letí 🙂
