Český pohled na vintage módu

Uspořádat podobně ucelenou událost vztahující se k vintage oblečení a doplňkům chce bezesporu nadšení a odvahu. Prodejců, kteří se věnují tomuto tématu, není v Praze zase tolik, aby naplnili velké prostory, a zároveň ani zboží, které by se dalo prodávat, není neomezené množství.  Věšáčky a stolky s oblečením tak zaplnily menší část sálu a díky tomu se zde dalo pohodlně procházet.

Velmi příjemnou věcí byly jednotné visačky, které prodejce nabádaly k uvedení materiálu a dekády vyrobení. Ti, kteří je vyplnili, usnadnili nakupujícím orientaci, ale přiznejme si, že u některých jsem si skutečně nebyla jista správností. Cedulky také obsahovaly údaj o velikosti, což bylo zejména u bot a šatů příjemné zjištění.

Přejete si kabelku z krokodýla, i s drápky? Padesátá léta nebo být hippie? Boty k tanci nebo na procházku? Nebo něco od Versace? Sortiment byl různorodý, nechyběly límečky, rukavičky, šátky a klobouky, v nejlepším možném stavu. A ani ceny kupodivu nevypadaly nijak přemrštěně. Vzhledem k tomu že v secondhandu zaplatíte i 300,- Kč za šaty z minulé sezony, jsou čtyři stovky spíše směšné a tisícikoruna neurazí. Záleží však, co hledáte. Tak jako obvykle, i tady spíše chybí střední velikosti, oblečení je buď úzké, nebo naopak objemné.

Na rozdíl od organizace prodeje a stánků, organizování módních přehlídek už je věc náročnější. První sobotní přehlídka prezentovala oblečení různých obchodů a měla být pojata jako komplexní představení šatníku od „spodního prádla až po svatební šaty“. Ti, kteří by však čekali něco skutečně krásného, nutně museli být zklamáni. Zcela chyběl styling, hudba byla tak tichá, že bylo slyšet každé klapnutí podpatku, diváci z prvních řad si stěžovali na viditelné špendlíky.

Po krátké pauze však už následovala přehlídka Moniky Drápalové, vrchol dne a něco, na co se všichni skutečně těšili. Monika byla oslovena pořadateli a myšlenka, že by mohla postavit kolekci na principech vintage ji nadchla. Původní myšlenka, pracovat s vintage materiály však narazila na praktická omezení a tak došlo k postupnému krystalizování až ke konečnému výsledku.

Pravděpodobné bolesti, ve kterých se kolekce rodila, na ní jsou patrné. Nutnost přepracovávat koncept v průběhu způsobil, že modely nejsou ucelené, ani časově, ani tvarově, a tím jediným, co by je mohlo držet pohromadě, je použití krásných materiálů (zejména krajky) a jejich zpracování (což je ale u Moniky samozřejmé). První modely přehlídky inspirovaly 70. léta, následující už se přelívaly do večerních modelů, průsvitné krajky budily hlasité nadšení u mužské části publika. Padesátá léta, odkaz k modelům Dior, šedesátá léta u dlouhých šatů i nekonečně krátkých mini, rozevlátost 70. Let… Mimo prvních byl každý model skutečně krásný. Hedvábná organza, brokát, hedvábné samety, satén, krajky, šifon… Pokud se však chceme řídit klasickým pravidlem „celek je více než jen suma částí“, nutně musíme konstatovat, že Monika Drápalová má za sebou vydařenější celky. Byť samostatné části jsou bezesporu nádherné.

Podobné texty

Fascinace AI, důraz na upcycling a oslava individuality | MBPFW DAY 1

Nikdo by po přečtení programu na páteční zahajovací večer...

#BRANDLOVEㅣBODE: značka, která získala srdce Harryho Stylese

S novým rokem spouštíme také novou sérii #BRANDFOLIO, ve...

Rina Sawayana – star roku 2023, která září i letos

Japonská zpěvačka, modelka a nyní i herečka Rina Sawayama...

MÓDNÍ VĚŠTBA aneb co bylo a co bude: trendy pro rok 2024

Rok se s rokem sešel a módní svět zažívá...

Zimní Dr. Martens vás v mrazech zahřejí

Dr. Martens s vniřní stélkou v podobě umělého kožichu...
Předchozí článek
Další článek