Arcolor – festival mladé módy pořádá trio Barbora Severin, Pavla Gerschonová a Andrea Pujmanová, první dvě absolventky Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem, třetí studentka univerzity v Liberci. A zatímco nejrůznější fashion weeky a podobné pokusy jsou záležitostí posledních let a z dlouhodobého hlediska se jedná o směs počinů, Arcolor se minulý týden konal už posedmé. A to už je co říct. Z vnějšího pohledu „fashion snoba“ se Arcolor může jevit jako podivná pestrobarevná akce, která do vznešeného odvětví tahá zbytečně velkou část veřejnosti a příliš nerozlišuje mezi uměním a kýčem. Skutečnost ale je, stejně jako v celé české módě, mnohem plastičtější. Letošní ročník to jen potvrdil.
Dvoudenní akce začala „procházkou“ modelek po Praze, druhý den se pak soutěžilo a devět návrhářů prezentovalo své kolekce, v boji o titul ArFashion Designer. Zatímco přehlídku na „nejdelším mole Evropy“ si netroufáme komentovat, pestrý mišmaš dojmů ze závěrečného večera už si zaslouží pár slov. Devět návrhářů rozdílné kvality, od těch, kteří se věnují především kopírování už viděného, ve více či méně zdařilém provedení až po talentované osobnosti s precizním provedením a jedinečným nápadem.
Nás nejvíc zaujala Petra Pitelková. Kolekce inspirovaná lidovými kroji a oděvními tradicemi je avantgardní, promyšlená a s trochou štěstí snadno převoditelná do nositelných kusů. Ruční nabírání, kombinace začištěného i roztřepeného plátna a základní barevnost odkazují na venkovské pojetí života coby přirozeného koloběhu narození a smrti. Petra Pitelková má mimo skvělé kolekce také vynikající fotky od Elišky Kyselkové a v následujícím měsíci chystá prodej v Praze.
Promyšlenost a výborné zpracování je vlastní také kolekci Lucie Erban Marešové. Motiv zrcadla a zrcadlení se opakuje na potiscích i na stylingu jednotlivých modelů a povedená je jeho aplikace na střihy. Vznikají variabilní vesty a kabátky s prvky osové souměrnosti, které je možné patentkami upravovat a převlíkat přes sebe. Příjemným bonusem navíc je, že celá kolekce je ready to wear a výborně zpracovaná.
Třetí do party je vítězná Kateřina Žaludová, která porotu okouzlila a nás zaujala hlavně řemeslným zpracováním a extrémním důrazem na ruční práci. Modely z minimálně tvarované kůže úplně nelichotí postavě a do střihu nepřinášejí inovace ani výraznou kreativitu, a není ani úplně jasné, jestli je důraz kladen na přírodní a náhodný prvek (asymetrie, ponechaný přírodní tvar kůže) nebo na minimalismus a geometrii. Na druhou stranu, každý kus je bohatě prořezáván ornamenty, až působí křehkým, krajkovým dojmem. Doufáme, že Kateřina dokáže cit pro řemeslo vnést i do budoucích kolekcí a nezapomene v nich ani na stylovou stránku věci.
Nakonec, asi by bylo škoda nevzpomenout hezkou konfekci Lukáše Pattermanna a Kristýnu Synek s opakovaně prezentovanou kolekcí Syn v Pohybu, taktně pak pomlčíme o zbylých čtyřech dámách.
Arcolor se ukázal jako udržitelný formát, který má co nabídnout nejen široké veřejnosti, ale i těm, kteří hledají design. Přestože pro přehlídku zcela nevhodné místo a katastrofální výběr modelek donutily slabší povahy odejít a ani někteří finalisté dojmu nepomohli, akce má něco do sebe. Otevřený formát a zařazení i náročnějších autorů, stejně jako načasování, dávají akci potenciál pro vytvoření „lidového“ fashionweeku. Proč by neměly být šířeji a profesionálně prezentovány značky jako je třeba loňská vítězka Jana Minaříková? Produkce je schopná zajistit partnery i silné sponzory a mohlo by to vyjít. Uvidíme za rok.
