Sustainability neboli udržitelnost je velké slovo nadcházející post-postmoderní doby. Modernita přesunula lidskou práci do továren a manufaktur, postmoderna se nesla v duchu globalizace. Co přichází? Jaroslav Pašmik přednáší na VŠE management a udržitelnost a Sustainability Fashion Day začal jeho přednáškou plnou teorie a odborných termínů, ve které vysvětlil proč je udržitelnost tak aktuálním termínem.
V moderní a postmoderní době je ve středu zájmu ekonomický růst, zatímco životní prostředí a společnost jsou na okraji, a dlouhou dobu byly považovány za překážku ekonomického rozvoje. Náš blahobyt bezesporu vybudovala ekonomika, v poslední době se ale její růst zpomaluje a přichází čas na debaty, co s tím. Jak to udělat, aby náš blahobyt neklesal, ale minimálně rostl, a to nejen do výšky, ale také do šířky, tj. šířil se po celé planetě, která bude čím dál více zalidněná?
Jak to udělat, aby se i budoucí generace měly alespoň stejně dobře, jako my? Nová modernita, která nastupuje, se snaží myslet i na jiné než finanční aspekty. Hlavní otázkou je jak to udělat, aby průmysl a produkce nerostla na úkor společnosti a životního prostředí. Zatímco na jedné straně si s tím mohou lámat hlavy ekonomové, finančníci, filosofové a sociologové, na druhé straně je praktická stránka věci, která záleží na každém výrobci. Stačí už při designu výrobku zvážit všechny důsledky, které z něj plynou. Kdo bude vyrábět a kde? Z jakého materiálu? Bude tento materiál recyklovatelný? A jak rychle porostou negativní důsledky produkce, při jejím lineárním růstu?
Kamila Boudová je akademickým odborníkom na udržitelnou módu a zastánkyní zero waste koncepce. Co všechno je třeba zvážit při navrhování trička nebo bot? Kamila představila vizi světa, kde jsou veškeré výrobky buď recyklovatelné, nebo v přírodě rozložitelné. To je asi, vzhledem k oblibě směsových materiálů kombinujících např. polyester a vlnu, hudbou budoucnosti. Co je však lépe představitelná myšlenka, je přenesení nákladů nejen na výrobu, ale také na likvidaci, přímo na výrobce. Představte si to jako zpětný odběr oblečení. Obnošené boty donesete zpět do obchodu, kde je zlikvidují. A co to propojit s myšlenkou fast fashion? Co takhle si trendovou věc jen pronajmout po dobu, co bude trendy? Zní to skvěle.
Vyrábět udržitelnou módu ale zatím není úplně běžné. Začíná to být IN, ale jistotu, že kupujeme udržitelný produkt, máme jen u značek, které jsou maximálně transparentní, které se nestydí za zveřejnění kontaktů na své dodavatele a za proces výroby. Který z řetězců to umí? A který návrhář?
Holgar Brodkorb podniká v módě více než dvacet let, a když začínal, udržitelnost nikdo neřešil. Po různých životních zážitcích se rozhodl z obyčejné komerční značky udělat eko, bio a vegan, a proces přerodu krátce popsal. Jeho Ragwear sice vyrábí v Číně ale říká, že měl, díky dlouholeté produkci štěstí a díky dlouholetým vztahům s dodavateli ( a taky díky příšerné ekologické situaci v Číně) se mu povedlo postupně přesvědčit většinu svých výrobců. Nejtěžší to bylo v oblasti veganské výroby – Čína je tradičně kruté společnosti, tento aspekt udržitelnosti tak trval nejdéle. Celkovo trvalo 5 let než se z konvenční značky stala udržitelná. Za tu dobu vzrostly i ceny zboží a v tom důsledku se omezil počet obchodů, které ho prodávají. Postupně ale vyrostla poptávka a tak se rozdíly vyrovnávají.
Co jsou tedy nejdůležitější poznatky Sustainable fashion day? Globalizace je překonaná. Na každém z nás záleží, každý může pomoct, stačí jen nedělat kompromisy a vnímat dopady svého jednání. Žádný člověk ani věc nežije v uzavřeném vesmíru, všechno se vzájemně ovlivňuje a naše jednání, pokud má být udržitelné, nemůže být ovlivňováno jen vlastnostmi předmětu, ale především vazbami a vztahy, které k němu patří.
