Janja Prokić našla svou poslední inspiraci k nové kolekci šperků daleko na severu u Inuitů. Není první českou designérkou, již toto etnikum fascinuje, pamatujeme si kolekci designérského dua CHATTY, které se kdysi na severu také inspirovalo.
Jak Janja sama říká, líbí se jí rituály etnika a jeho splynutí s živly. „Přemýšlím o jejich bytí a životním principu už tři roky a teprve teď to ve mně celé uzrálo,” dodává. Kolekce s názvem Ineō, latinsky ‚V‘, má symbolický název odkazující na vnitřní lidský svět, respekt a souznění s přírodou. Základním výtvarným motivem kolekce je lidská́ lebka jako symbol koloběhu života a smrti i ukončení určité́ etapy a přicházející změny. Šiška zase propojuje člověka s vyšším vědomím a probouzí intuici.
Ineō znamená prolomit led, pod nímž je život. „Každý z nás si v životě vytváří brnění. Obrannou krustu, která je silná a má nás chránit. Ve skutečnosti ale uvězní vnitřní pramen, který stále v duši vyvěrá a je životodárný. Je důležité tento nános obrany prolomit a rozbít, což nebývá příjemné. Je to bolavé. Při rozbíjení totiž přichází rozsypání. Na konci takového procesu ale čeká očista a ozdravení. Je nutné, aby pramen žil, vyvěral na povrch a smyl staré nánosy,” vysvětluje Janja Prokić svoji myšlenku.
Vůbec poprvé se Janja Prokić rozhodla pro surovější, nezdobné tvary vycházející z estetiky Eskymáků. Kromě zlata a stříbra použila designérka tentokrát také nasbírané větvičky z prostředí svých úniků do přírody. „Jsou to takové kosti lesa,” vysvětluje symboliku klacíků. Ve špercích jsou použité beryly, prehnity, měsíční kameny, opály a křišťály s turmalínovými vrostlicemi. „Neopracovala jsem je. Protože v původní podobě se stávají nástrojem k užití,” poznamenává Janja Prokić.
