Bavlnu všichni dobře známe. Je měkká, příjemná, přírodní, lehká, skvělá. Z bavlny je téměř polovina světové textilní produkce. Velká obliba a vysoká poptávka po bavlně s sebou bohužel nesou i mnoho problémů. Bavlna je velmi žíznivá rostlina. Ačkoliv na světě existují oblasti s dostatečným množstvím srážek pro přirozené pěstování bavlny, většinou je uměle zavlažována. Extensivní a neefektivní závlahový systém v oblastech pěstování bavlny narušuje přirozené přirodní prostředí a způsobuje fatální problémy. Nejvýraznější ekologická katastrofa způsobená pěstováním bavlny v posledních desetiletích je vyschnutí Aralského jezera. Voda z něj byla odváděna o objemu přesahuícím její přítok. Břehy začaly ustupovat, jezero začalo vysychat a zbyla po něm zasolená měsíční krajina. Původní obyvatelé musely oblast opustit. Původně je živil rybolov a pěstování zeleniny a obilovin. Dnes není život v oblasti možný. Polovina původní rozlohy Aralského jezera leží na území Uzbekistánu, který je nechvalně proslaven praktikami při pěstování bavlny. Obchod s bavlnou je řízen státem. V období sklizně se uzavřou školy a děti od deseti let věku jsou pod výhružkou bití nuceny pracovat na polích spolu s tisíci dospělých. Pěstování bavlny spolu nese i další rizika, spojena s používáním pesticidů. Tyto nervové jedy sloužící k odstranění škůdců silně znečišťují podzemní vody a v důsledku zapříčiňují zdravotní problémy místních i vzdálených komunit. V zemích třetího světa, kde se pěstuje většina bavlny, nejsou také k dispozici žádně ochrané pracovní pomůcky a oděvy. Pesticidy ročně zaviní až 20 000 úmrtí většinou způsobených náhodnou otravou.
Módní průmysl si je vědom těchto skutečností a některé firmy již začaly jednat. Zavazují se, že nebudou kupovat bavlnu z Uzbekistánu, dokud místní režim nezmění stávající praktiky, a ‚konvenční‘ bavlnu nahrazují ‚organicou‘ neboli ‚bio‘ bavlnou. Ta se vyznačuje tím, že při jejím pěstování nejsou používány žádné pesticiky, ani chemické látky. Výnosy jsou sice nižší, ale bio bavlna je bezpečná pro její pěstitele i jejich životní prostředí. Pro její menší množství je však dražší. Pro dlouhodobou udržitelnost je třeba hledat další alternativní materiály, aby pěstování bavlny nebyly obětovány další hektary půdy na úkor jiných druhů rostlin, často přinášejících obživu místním obyvatelům. Některé značky používají tradiční len, nebo konopí, na trhu se již ve velkém objevují i inovativní materiály z bambusu nebo z mléka (ano, čtete dobře, z mléka), která má podobné vlastnosti, jako bavlna. V loňském roce z ní francouzský módní řetězec s pánským oblečením Celio vyrobil trička.
Mlékem a bambusem to jistě nekončí. Na trhu už jsou přírodní materiály jako Tencel nebo Lyocel, kuriozitou jsou materiály z kamene nebo vína. Nechme se překvapit, co z přírody nám nabídnou módní obchodní domy příští sezónu.
