Na začátku jsi měl vlastní butik, nakonec ses ale rozhodl pro cestu showroomu a dílny. Kde prodáváš své věci?
Aktuálně v Čechách prodávám v Czech Labels&Friends a v Parazitu, večerní šaty půjčuji v Soline a pak i v showroomu v Kafkově Domě. Do zahraničí pak přes eshop Not Just A Label a v butiku Wolf & Badger v Londýně.
Který z těch to kanálů prodává nejlépe?
To hodně záleží, do Londýna teď jde druhá kolekce, takže asi NJAL. Záleží to ale na konkrétním oblečení, je důležité vědět, jaké kanály použít, na co cílíš. Pokud prodáváš přes eshop tako to musí být takový kousek, který si zákazník nebojí koupit, který se mu líbí na fotkách, i když ví, že nemá možnost si ho zkusit. Mám variabilní triko, které jsem dělal minulou sezonu, a tuto sezonu je obměněné. To je jeden z kousků, co zaujmou a co se docela dobře prodávají online. Samozřejmě, velké večerní nebo kabáty nebo věci co jsou dražší, je lepší mít v butiku a tam se mi zase osvědčil Londýn. V Londýně už mají zkušenost s nastavením cen a hlavně mají osvědčené zákazníky, zkušené zákazníky, kteří si to dokáží spočítat a vyhledávají kousky mladých designerů, ať už pro jejich kvalitu, jedinečnost nebo třeba jako investici. To v Čechách ještě chybí. Já jsem Čech, žiju tady a mám tady ateliér, ale funguje to hlavně v zahraničí.
Čím si vysvětluješ ten rozdíl?
Ono to je několik věcí dohromady. Konkrétně u mě, myslím si, že nejsem tak dobře medializovaný. Není tady až taková platforma, zákazník není až tak zkušený, není vychovaný preferovat kvalitu před kvantitou. Magazíny v podstatě pořád jedou jen trendy. Obmněňujte a každou sezonu kupujte trendy, namísto kupte si kvalitní bílou košili nebo kabát který vám vydrží celý život. Mediální platforma tu takřka neexistuje. Já mám třeba problém dostat tiskovku do jakéhokoli českého lifestylového magazínu. Když o vás tady v Čechách nenapíšou, lidé pak nemají až takový zájem. Americký NYLON o mě naopak napsal úplně sám od sebe, zařadil mě do osmičky mladých světových návrhářů, kteří by se měli sledovat, jako jediného z Evropy, ani jsem o tom předem nevěděl. Takže občas je to tady pro mě takové, spíše frustrující než povzbuzující.
Není to přece tak zlé, na jaře jsme zaznamenali Mariee Stuart a divadlo, teď fashion video…
Pokud nemáte podporu, je to složitější. Zkouším a snažím se vymýšlet nové možnosti, jak o kolekcích dát vědět. Všechny zmíněné věci si dělám sám. Pořádám vlastní eventy, musím si najít zákazníka sám. Propagace přes média nefunguje. Místo českých fashion weeků jsem začal dělat třeba krátké filmy, protože se dostanou k více lidem. Aktuální krátký film se teď promítal v Berlíně, v Maastrichtu a v italské Vicenze.
Jak to funguje v zahraničí? Jak to bylo s Not Just A Label?
S NJAL jsem komunikoval už od roku 2013, takže od mé druhé kolekce. Funguje to tak, že jako návrhář si tam můžeš přidat kolekci jakkoli chceš. Vždy když dělám kolekci, přidám ji do mého profilu a myslím si, že oni si prohlížejí skutečně každou kolekci a věnují jí pozornost, protože na tom základě se pak rozhodnou, co propagovat. Následně jsem se s nimi spojil, zajímal mě prodej přes eshop NJAL, řešili jsme, jak mají správně vypadat lookbooky, jak řešit barvy a podobné věci. Prostě se přidáš do databáze návrhářů, přidáváš kolekce a oni si pak sami vybírají ty, kteří se stanou černou ovcí a budou se prodávat, nebo například které zařadí mezi výběrovou stovku z jejich až 18ti tisícové databáze. Teď budu přes NJAL prodávat už třetí kolekci.
A jak to bylo s Londýnem?
Původně jsem v Londýně spolupracoval se dvěma butiky. První byl Red Vatican, což je takový spíš showroom pro stylisty a pro editory. Tam to probíhalo ok, editorská a PR část fungovala, ale po čtyřech měsících nebylo moc prodejů, tak jsem stáhl. Aktuálně jsem se dohodl s Wolf & Badger.
Oslovili tě oni sami?
Oslovil jsem je já sám. Poslal jsem jim lookbook, oni chtěli více informací ke každému produktu, produktové fotky, které normálně nedělám. Takže jsme to dofotili a pak jsem do Londýna letěl se dvěma kolekcemi. Jednu si vybrali a tu jsme tam rovnou nechali, teď jsem tam byl po dvou měsících znovu a nechali si obě dvě kolekce.
V zahraničí tedy máš úspěch, co plánuješ na následující půlrok?
Půlrok, to je hrozně krátká doba. V září uvedeme dámskou kolekci jako/léto 2016, v srpnu točíme další film, tentokrát z pohledu muže. V září také jedu opět do Londýna, kde bych chtěl uspořádat press event pro stylisty a novináře. A pak navážu pánskou kolekcí na Jaro/léto 2016.
