Přesně tahle fráze z Vienna od Billyho Joela mi hrála v hlavě ve chvíli, kdy jsem se rozhodla odjet do Vídně – a vlastně mě provázela celým víkendem. Co rozhodně nesmíte vynechat, pakliže se mnou necháte inspirovat a taky si dopřejete malý eurotrip?
Máte to taky tak, že od začátku roku čas utíká tak třikrát rychleji než normálně? Já teda jo. A jediné, co jsem v tu chvíli potřebovala, bylo zpomalit a na chvíli úplně vypnout. Zabalila jsem kufr, v práci řekla „sorry, dva dny budu offline“ a odjela.
Ubytování
Bydlela jsem v hotelu Imperial Riding School, který má kromě skvělé lokality (za celý víkend jsem ani jednou nepoužila MHD – a upřímně, jsem ráda, když se vyznám v té pražské, natož ve vídeňské) i jednu velkou výhodu: je to místo, kde fakt vypnete. Skvělé snídaně, celodenní room service, ale hlavně wellness zóna, kde jsem trávila asi nejvíc času – yoga room, fitko, bazén i sauny. A co bylo nejlepší? Většina lidí je ve Vídni kvůli památkám, takže jsem tam byla skoro pořád sama. Upřímně – vůbec se mi nechtělo odjíždět. Přesně ten typ místa, kde si říkáte, že byste klidně zůstali o pár dní déle.
Plán „offline víkend“ mi teda úplně nevyšel (jak překvapivé), ale o to víc jsem ocenila klidné prostory vedle hotelové restaurace, kde se dalo pracovat. A snídaně? Ach, jak já miluju hotelové snídaně!
Kam za kulturou
Hlavním důvodem mojí cesty byla výstava Mariny Abramović. Ve Vídni už ji sice neuvidíte, ale pokud budete mít cestu do Berlína nebo Benátek, určitě ji zkuste. Konala se v Albertině – ale pozor, jsou dvě: klasická a Albertina Modern. Samozřejmě jsem napoprvé šla do té špatné.
Nevadí, aspoň jsem si znovu prošla expozici Moneta, která nikdy nezklame. V té „správné“ Albertině už na mě čekala Marina – a i přes neskutečné množství lidí to byl jeden z nejintenzivnějších uměleckých zážitků, jaké jsem kdy měla. Pokud její tvorbu znáte, víte. Pokud ne – máte co dohánět.
Zbytek výletu jsem nechala plynout mnohem volněji. Prošla jsem centrum, zastavila se u Belvedere Palace a nakoukla i do Heidi Horten Collection, kde najdete jména jako Andy Warhol, Jean-Michel Basquiat nebo Gustav Klimt.
Káva, jídlo & místa, kde chcete být
Protože jsem si jela hlavně odpočinout, velkou část výletu tvořily kavárny, restaurace a místa, kde chcete jen sedět a být. Když hledám dobrou kavárnu kdekoliv po Evropě, spoléhám na European Coffee Trip – a ani tentokrát nezklamal.
Narazila jsem tak třeba na Ährnst, která je otevřená jen pár dní v týdnu, ale jejich kardamomové bullary vás na chvíli teleportují do Kodaně. Caffè vom See mi interiérem připomnělo skandinávský minimalismus – jednoduché, ale hrozně cool a ideální i na práci. I když nejsem úplně matcha člověk, zastavila jsem se i v The New Green a nelitovala. A asi největší srdcovka? Photo Cluster, kombinace kavárny a galerie.
Co se týče jídla, Viva La Mamma byl tip z Reels s příslibem „nejlepší italské restaurace ve Vídni“ – jinou jsem sice nezkusila, ale jejich cacio e pepe je must-have. Klasický vídeňský řízek mě úplně nelákal, takže jsem zkoušela spíš jiná místa jako Rinkhy nebo Bistro Fantasy. Večer jsem pak zakončovala v Café Mausi, který mi vibeově hodně připomínal pražský Twist Bar.
Z obchodů mě tentokrát nic extra neoslovilo – možná i tím, že nákupy nebyly můj hlavní cíl. Ale pokud máte slabost pro krásné knížky, takové ty na coffee table, určitě se stavte v Softcover. Já si odnesla dva magazíny.
Tak zase příště, moje milovaná Vídeň. Doufám, že na mě počkáš.
