Ve světlíku Moravská galerie najdete instalaci, která nepůsobí jako klasická módní výstava ani jako sbírka dosavadních úspěchů. Flow State, první samostatná prezentace Jana Černého, totiž pracuje spíš s atmosférou než s archivem. Nejde o chronologii ani bilanci, ale o další kapitolu jeho vesmíru, přenesenou do galerie stejným stylem, jakým obvykle staví své přehlídky: scénograficky, s důrazem na pohyb, rytmus a publikum.
Středem prostoru je masivní kyvadlo zavěšené ze stropu – šestnáct metrů dlouhý závěs, povrch vytvořený z více než šedesáti kilogramů českého křišťálu od značky Preciosa. Světlo se tak odráží do všech stran, ale nepřebíjí okolí: funguje jako klidný, hypnotický bod: „Kyvadlo je pro mě symbolem času, který ale neběží všem a vždycky stejně. Já sám pracuji před časem, předbíhám ho. Pracuji vždy na tom, co teprve bude, a co je v okamžiku zhmotnění už vlastně minulostí. Ale jsou okamžiky, kdy se pohlcen zaujetím, vášní tvořit, atmosférou, dokážu ocitnout mimo lineární časové kontinuum a stane se zázrak. Svět se zastaví a já v tu chvíli můžu vidět celý vesmír v zrnku písku a věčnost prožít v jedné hodině,“ komentuje ústřední bod výstavy Černý.
Kyvadlo je pro něj symbolem práce s časem: ne lineárním, ale roztaženým, přerušovaným, takovým, jaký zná každý, kdo se někdy ponořil do tvorby a ztratil pojem o hodinách – prostě každý, kdo někdy reached the flow state. Výstava proto nemá retrospektivní ambici. Všechny vystavené kusy vznikly přímo pro tuto příležitost – včetně čtyřiadvaceti figurín ve světlíku, které pracují s opakováním ikonických siluet, aby vytvořily anonymní „dav“. Stojí na lávkách v prvním a druhém patře a jsou oblečené do modelů Jan Société. Působí uniformně, téměř anonymně: jako publikum, které sleduje dění dole. A zároveň sleduje vás.
Divák se mezi nimi pohybuje bez bezpečné vzdálenosti. Může se dotýkat materiálů, procházet úzkými mezerami, občas se protáhnout kolem těl figurín podobně jako v přeplněném městě. Logika vystavení je obrácená: exponáty nejsou uzavřené za provazem, naopak se dostávají do osobní zóny návštěvníků. Dalších šest archivních siluet Jan Société se objevuje ve stálé expozici 2000+, jako nenápadné připomenutí minulosti.
Kurátorka Michaela Kádnerová mluví o módě jako o zážitku a nástroji pro budování komunity, což je princip, který Černý dlouhodobě používá i mimo galerii na svých přehlídkách a eventech.
Výstava nepůsobí bombasticky ani nostalgicky a ani se o to nesnaží. Je přesná. Klidná, ale promyšlená. A možná právě v tom je její síla: místo aby křičela, nechává vás chvíli stát, dívat se a skládat si význam sám. Jan módu nestaví na piedestal, ale tvoří z ní prostředí, do kterého dostáváte pozvánku. Tak račte vstoupit!
foto: Vojtěch Filko, IG: vojtechvole
