Na Milano Design Weeku letos studenti UMPRUM nepředstavují kolekci ani objekt, ale situaci, do které vás vtáhnou. Instalace Wasted Waste otevírá téma textilního odpadu skrze prostředí, rytmus a fyzickou zkušenost, která je až nepříjemně blízká realitě.
Projekt, vystavený na platformě Alcova, pracuje s konkrétním kontextem české třídírny textilu a ukazuje, co se děje „po konci“ módního cyklu. Nejde o moralizování ani rychlá řešení. Spíš o tom se zastavit — a položit si otázku, co vlastně znamená produkovat méně v systému, který je nastavený přesně opačně?
Móda v bodě zlomu
Současný svět se doslova utápí v textilním odpadu a tempo masové produkce dávno překročilo hranice udržitelnosti. Co se stane s místem, kde žijeme, pokud budeme dál vyrábět víc (a to že vyrábíme), než jsme schopni spotřebovat? Mezioborová instalace studentů UMPRUM tuto otázku otevírá na letošním Milano Design Week, konkrétně na platformě Alcova a je k vidění od do 26. dubna 2026.
Autoři návštěvníky vtahují přímo do děje skrze performativní expozici, která zprostředkovává až tíživou atmosféru repetitivní práce v jedné z největších českých třídíren textilního odpadu. Právě tam, uprostřed zdánlivě nedotčené krajiny Broumovska, se v tichosti vrství důsledky globálního konzumu.
Mezi odpadem a hodnotou
Wasted Waste dává hlas tomu, co běžně zůstává skryté. Od roku 2024 zde skupina studentů rozvíjí umělecký výzkum, který v českém kontextu naprosto jedinečný. Nesnaží se nabídnout rychlá řešení, spíš hledá cesty, jak k problému přistupovat lokálně a smysluplně. Jak říká vedoucí Ateliéru produktového designu Michal Froněk: „Recyklace za každou cenu je pro nás cesta do pekel.“
UMPRUM proto začíná u sebe. Navazuje spolupráci s lokálním partnerem, sociálním družstvem Diakonie Broumov, a zkoumá, jak z odpadu vytvářet trvalejší hodnoty. Tento kontext přitom otevírá i širší historickou linku oblast Sudet, kdysi silná textilní velmoc, dnes slouží jako centrum třídění nechtěných oděvů. Diakonie zde zároveň poskytuje práci lidem na okraji společnosti a vrací jim určitou míru stability.
Samotná instalace překračuje hranice jednotlivých oborů a propojuje různé přístupy. Studující Ateliéru produktového designu pracují s textilem jako se surovinou a prostřednictvím experimentálních technologií jej transformují do nových materiálů a objektů. Ateliér designu oděvu a obuvi posouvá vyřazené kusy do roviny upcyklované high fashion. Celek pak rámuje syrový audiovizuální materiál, který zdůrazňuje kontrast mezi čistotou krajiny a drsnou realitou průmyslového třídění.
Dominantním prvkem instalace je funkční dopravníkový pás neustále se pohybující proud oblečení, který autoři performativně obsluhují. Tento repetitivní, téměř vyčerpávající proces se stává silnou metaforou práce, která nás jako společnost čeká, pokud chceme skutečně zpomalit a přehodnotit vlastní konzumní návyky.
Instalace je letos k vidění v prostorách bývalé vojenské nemocnice Baggio a navazuje na předchozí úspěchy UMPRUM na milánské scéně. Do českého kontextu se vrátí na podzim v rámci Designblok – začne právě tady ta důležitější část dialogu?
