Na úplném začátku je půda. U skutečné organické bavlny je tři roky nedopovaná chemií, herbicidy a pesticidy. V průběhu pěstování nejsou používány chemické postřiky a k ochraně se využívá přírodních zákonitostí a biodiverzity. Příkladem může být Tanzánie, kde farmáři na svých polích zároveň pěstují slunečnice, jejichž přítomnost zvyšuje výskyt mravenců, kteří se živí housenkami ničící úrodu. Bez chemie probíhá i následná sklizeň a barvení. Za zmínku stojí fakt, že ne všechny odrůdy bavlny mají květy barvy smetanové, existují také zelené a hnědé varianty a to dokonce v různých odstínech. Ne každý chce však nosit zemité barvy oblečení, proto existuje alternativa v podobě syntetických ekologicky šetrných barev, rostlinná barviva, nebo přírodní barvení jílem. Nikdy ale takovým barvením nelze dosáhnout třeba zlaté, stříbrné nebo fluorescenční barvy.
Při výrobě a zpracování biobavlny nemusí dělníci chemikálie a postřiky vdechovat a neznečišťuje se místní voda. Půda má šanci stále se obnovovat, také díky rotování různých plodin na jedné části pole – tyto rostliny pak dávají farmářům jídlo.
Kdo ale zaručí, že vše proběhlo tak, jak mělo a podle čeho se máme řídit při vybírání biobavlněných výrobků? Od toho jsou tady certifikáty. Těch na trhu najdete celou řadu. Základní přehled začínáme jedním z nejpřísnějších komplexních mezinárodně uznávaných – GOTS (Global Organic Textile Standard), řeší ekologickou i etickou stránku a zaručuje důstojné pracovní podmínky. Soukromý certifikát Organic 100 Content Standard zaručuje minimálně 95% podílu biobavlny z ekologického zemědělství, následné zpracování už ale může probíhat konvenčně. Ještě slabším je pak Organic Blended Content Standard, zaručující podíl biobavlny mezi 5 a 95 % a v tomto případě bude na výrobku uveden skutečný obsah bio přízí takto: „Made with/Contains x% Organically Grown Material“.
Výrobky s označením Oeko-Tex, kterých jsou plné obchody, působí díky svému názvu jako biotextilní certifikát, ale jedná se pouze o určité zpřísnění požadavků na residua nebezpečných chemikálií. Z hlediska lidského zdraví a životního prostředí jsou tyto limity zcela nedostatečné a certifikát vůbec neřeší, jakým způsobem textilní výrobek vznikal. Fair Wear nadace se zase zasazuje o zlepšení podmínek v oděvním průmyslu, nemá ale nic společného s ekologickým zemědělstvím a logo Fairtrade je zárukou toho, že výrobek, který jej nese, byl vyprodukován za dodržování přísných požadavků na bezpečné a důstojné pracovní podmínky. Nezaručuje ale bio původ materiálu.
Zorientovat se v tolika “zelených“ označeních není snadné a fast fashion řetězce to vědí. Módní giganti tak využívají popularity bio-šílenství a uvádějí kolekce pod označením Organic Cotton. Jde o privátní značku společnosti Textile Exchange, která ale žádnou certifikaci nezaručuje a ani nedeklaruje podíl biobavlny v konečném výrobku. Cílem je prostě jen upozornit na její existenci. Značku mohou používat pouze členové organizace.
Podle Jany Růžičkové z AMWA Organic, společnosti, jež se u nás zpracováním biobavlny zabývá v největším měřítku, je potřeba zkoumat jednotlivé cedulky oděvů s podrobným složením a nedat na marketing velkých firem, které mimochodem musí někde na obrovskou reklamu vydělat, takže jinde šetří, a to zejména na kvalitě materiálu, mzdách a pracovních podmínkách dělníků. Jde to i férově, a to dokazuje AMWA tím, že je schopná svými cenami konkurovat konvenčně zpracovaným výrobkům, pokud se zrovna nenacházejí v sezónních slevách. Obliba biotextílií obecně stoupá i v českých vodách návrhářských, pracuje s nimi například Zuzana Sedmidubská, Natálie Steklová nebo Kristýna Javůrková.
Nakonec je tady pár výhod, díky nimž se vyplatí investovat do biobavlny. Prodyšnost, delší výdrž, měkkost, zdravotní nezávadnost pro každého z nás včetně alergiků. No a samozřejmě dobrý pocit z toho, že nosíte ekologicky a eticky vyrobený fashion kousek. Tak ruku na srdce, kolik skutečně certifikovaných věcí máte doma? A ne, nemyslíme marketingový „organic cotton“ z háemka… Najdete triko z bio bavlny? Nebo zkusíme příště propátrat, kde se skutečně certifikované oblečení dá sehnat?
