Víme o těch nejlepších internshipech v módě! Chcete začít stylovat nebo pomáhat v designérském ateliéru? Naučit se něco o fashion produkci nebo PR, psát, vymýšlet nové věci nebo fotit? Tohle léto máte na všechno prostor! Zoot, Fashion MAP, Prague fashion weekend, La Formela, Odivi, Slovak Fashion Council a mnoho dalších nabízí letní práci… Čtěte dál. 😉
"To nejcennější jsou přece zkušenosti a ve Fashion MAP se těšíme, že se je konečně i u nás a hlavně kde můžete přiučit."
Sportovní móda a Češi, to je příběh hluboké lásky, porozumění i nenávisti. Po jarním MBPFW i dalších prezentacích a přehlídkách módních návrhářů můžeme říct, že se začíná psát další kapitola tohoto příběhu. Kdo jsou jeho hlavní hrdinové, jaká je zápletka a … je vrahem zahradník?
"Je tedy sportovní oblečení a jeho prvky „nová černá“ v české módě? Asi vás zklameme, není to tak poetické."
Móda a společnost k sobě patří jako zima a sníh. Obojí je nedílně provázáno a pohyb a změna jednoho nevyhnutelně způsobí posun toho druhého. Móda by bez společnosti existovat nemohla, stejně jako sníh se nezrodí bez zimy. Může však společnost existovat bez módy? Co v nás způsobuje touhu být „módní“ a zároveň prezentovat naši osobnost? To jsou otázky, které si před časem položil i německý sociolog Georg Simmel a na co přišel?
Kdo je módní člověk? Ten, který je v pohybu, ten který někam směřuje a přitom nikdy nedojde k cíli.
Jako byste reagovali, kdyby se za vašimi okny objevila kožešinová farma. Zvířata, která čekají na svůj konec a na novou fashion sezónu. Když máte pocit, že toto se u nás neděje, jste na omylu. Přečtěte si článek od naší kolegyně Olgy Karpecké a možná si do nového roku dáte ještě jedno předsevzetí- žádné kožešiny.
V České republice je již produkce nízká, koncentruje se však především v malých farmách a můžete tak být překvapeni stejně nepříjemně jako my, když zjistíte, že se nějaká taková nachází přímo ve vašem sousedství.
(text: Olga Svozil Karpecká)
V minulém týdnu prošla médii zpráva o tom, že do obchodu Classic Shoes už není možné jen tak vtrhnout v pohorkách a v bundě. Majitel na dveře umístil nálepku zakazující vstup v outdorovém oblečení. V kontextu fleesové mikiny na předávání státních vyznamenání správa přeletěla mediálním prostorem jako kometa, s dlouhým chvostem vášnivých diskusí za sebou. Má na něco takového obchodník právo? Jsme už na tom s oblékáním tak špatně, že musíme zavádět podobné zákazy? Nebo je to jen akce ke zviditelnění autora a jeho podniku? Nad tématem se zamýšlí naše kolegyně Olga.
Pozadí tohoto fenoménu je mnohem plastičtější než lenost a nevkus.
(text: Olga Svozil Karpecká, photo: archvív Nehera)
Když 24. září odpoledne vyvrcholila v Paříži přehlídka značky Nehera, nebylo pochyb o tom, že se stalo něco zajímavého. V jednom z nejvýznamnějších měst módy byla připravena kolekce zcela aktuálních tvarů, barev a materiálů, se zvláštním příběhem a tajuplným pozadím. A hned po obdivu a nadšení přicházejí otázky. Kde se v Paříži vzala značka, nepochybně Českoslovenká, respektive Slovenskočeská? A jak je možné, že jsme o ní až do té doby neslyšeli?
Léta rozkladu se nijak nepodepsala na hodnotě dědictví, které v sobě ukrývá značka jako taková, její historie a odkaz je v prostoru československé módy nevídaného.