Pod vrbami na břehu potoka je klid a ticho. Odpolední slunce se přelévá přes hranu svahu a líně proniká hustými větvemi dorůstajících smrčků. Okolní pole a zvedající se Beskydy jsou idylicky přikryté bílým sněhem a jen málokdo tuší, jestli mají stejně romantické pocity i obyvatelé údolíčka na kraji vesnice. Jak se asi cítí? Zavládl i v jejich životech klid, který se vznáší nad zimní krajinou? Lišek, které tady na farmě žijí, se však nikdo neptá.
Kožešinový průmysl je ošklivé a krvavé odvětví, které začalo vznikat v 18. Století v Kanadě. Nejprve se jednalo o chov norků, mezi lety 1887 a 1895 byly založeny první chovy stříbrných lišek a lukrativní byznys se brzy rozšířil také do USA a Evropy. První liščí farma na území ČR byla založena v roce 1924 a následovalo období rozmachu, který pod státním dozorem kulminoval v 80. letech, kdy bylo Československo na 17.-18. místě v celosvětové produkci kožešin. V těchto letech padlo za oběť módě a obchodu každoročně na 80 tis. kožešinových zvířat, nejčastěji norků. V roce 1985 bylo vyprodukováno 500 tis. (!!) kožek z nutrií a v tomto artiklu jsme tak dosáhli světového prvenství. Díkybohu pro zvířata, období po roce 1989 způsobilo krach také kožešinovým farmám, jejichž počet stejně jako počet zvířat v nich chovaných postupně klesá.
V současnosti je největším světovým producentem kožek Čína, následuje Dánsko a Finsko. V České republice je již produkce nízká, koncentruje se však především v malých farmách a můžete tak být překvapeni stejně nepříjemně jako my, když zjistíte, že se nějaká taková nachází přímo ve vašem sousedství. Skutečnost, že zvířata jsou pod dozorem veterinářů a chráněna relativně přísnými zákony naší země, může dočasně ulevit svědomí. Ve skutečnosti je rozdíl mezi zákonnými podmínkami a těmi špatnými asi takový, jaký je mezi čekáním na smrt zavěšený v kleci nad náměstím bez vody a jídla a čekáním na totéž na miniaturní samotce, po kotníky ve vodě, sice s miskou šlichty ale bez možnosti narovnat se. Jak jinak se asi cítí zvířátko, s tlapkami určenými pro hrabání a pohyb, když celý život stráví na drátěném roštu? Jak se mu spí v otevřené kleci, když miluje nory? Jak je liškám, když v listopadu přijde období poprav? Činčily sice farmový chov zachránil před vyhubením. Jaká je však cena? Samičky stráví život s plastovým límcem kolem krku. Vůbec pak už nemluvíme o usmrcování. I kdybychom naivně věřili, že všichni producenti dodržují zákony a doporučení … volíte elektrický stroj, nebo injekci přímo do srdce?
Psi, kočky, činčily, lišky nebo norci jsou jedinými oprávněnými nositeli kožešin. Byla to móda, kdo stál za vyvražděním činčil. Secesní dámy s kožešinovými rukávníky a štolami, neodmyslitelné liščí límce 20. let, norkové kožichy v 70. letech… a dnes třeba nesmyslná manýra, lemovat liškou i kapuce lyžařských bund. Vždy to byla poptávka, kdo udával tempo krvavého průmyslu. A poptávka je v našich rukou. Minimalizujme ji.
