Mikrotrendy zaplavují sociální sítě a influenceři udávají tempo, které je téměř nemožné následovat. Každý den se objevuje nový must have kousek a než ho vůbec stihneme přidat do košíku, přichází další. Jak se v téhle rychlosti ale neztratit? Co si z mikrotrendů odnést, jak se v nich zorientovat a začlenit je do šatníku tak, aby sloužily našemu stylu?
Nedávno mě někdo zastavil na ulici. Řekl mi, že se mu líbí můj osobní styl a že něco takového v Praze moc často nevidí. V duchu jsem se zasmála – a) kde žije? a za b) já sama mám pocit, že svůj styl pořád hledám. Poděkovala jsem a šla dál, ale ještě ten večer jsem se přistihla, jak nad tím přemýšlím. Co vlastně můj styl definuje? A mám nějaký vůbec, nebo je to jen směs trendů, které mi podsouvá algoritmus?
Co jsou vlastně mikrotrendy
Módní vlny s extrémně krátkým životním cyklem – trvají týdny, maximálně pár měsíců. V jednu chvíli je na spotlightu konkrétní kabelka, doplněk nebo celá estetika – a než ji vůbec stihneme ulovit, trend se zase posouvá dál. Pamatujete si ještě na mob wife aesthetic? Nebo clean girl, balletcore či office siren? Mikrotrendy jsou navíc často spojeny s konzumerismem (=nadměrnou spotřebou). Oblečení, které vyjde z módy, končí v horším případě na skládce, a v tom lepším? V zadní části našeho šatníku, kde čeká, až mu dáme druhou šanci (jestli vůbec).
Jak mikrotrendy ovlivňují osobní styl?
Problém nastává, když mikrotrendy začnou diktovat, co je versus není styl. To nás tlačí k neustálému nakupování nových věcí jen proto, abychom drželi krok s ostatními. Výsledkem je… chaos? frustrace? nadměrná spotřeba? Možná se v tom poznáte: stojíte ráno před šatníkem, plným barevných, specifických kousků, které spolu neladí. Některé jste koupili jen proto, že byly „in“, jiné proto, že jste je viděli na influencerce na Instagramu… A je z toho neucelený šatník, který působí spíš jako muzeum krátkodobých trendů.
Ten den jsem měla na sobě koženou bundu po mamce, která je pravděpodobně starší než já. Ještě z doby předmikrotrendové. Ráda o ní říkám “Me and my leather jacket against the world”. K tomu šaty, které prošly mou DIY tvorbou, a kozačky, po kterých jsem toužila víc než rok, než jsem našla ty pravé. Možná právě tohle je můj styl: kombinace sentimentu, vysněných kousků a zajímavých detailů. A možná měl ten neznámý člověk na ulici v něčem pravdu.
Jak hledat osobní styl v době mikrotrendů?
Základem je naučit se filtrovat, koho sledujete. Sledujte ty, kdo vás motivují k tvořivosti, ne ty, kdo vám říkají, co musíte nutně mít. Zkuste módu vnímat skrze pocit. Opravdový styl je totiž ten, ve kterém se cítíme sebevědomě, pohodlně a autenticky. Dalším krokem je kritický odstup. Když vás zaujme trend, položte si otázky: líbí se mi tenhle kousek i mimo sociální sítě? Budu ho nosit i za půl roku? Nebo bych o něj vůbec nezavadila, kdyby nebyl právě trendy? A pasuje k tomu, co už vlastním?
Naučte se pracovat s oblečením, které už vlastníte. Kožená bunda po mámě může být stejně hodnotná (ne-li hodnotnější!) jako nový must-have kousek. Šaty lze zkrátit, vrstvit nebo přešít. Oblečení nemusí končit na dně skříně jen proto, že vyšlo z módy.
A hlavně: osobní styl neznamená nutnost vejít se do jedné estetiky. Je v pořádku být jeden den minimalista a druhý zase více experimentovat. Styl se může měnit podle nálady i období, důležité je, aby pořád zůstal váš.
Když se ztratím v záplavě trendů, snažím se vrátit k základním bodům, které jsou pro mě důležité: nadčasovost, neutrální barvy, jednoduché siluety. Vím, že bez své kožené bundy v chladném počasí téměř nevycházím, a že když si pořídím něco, po čem toužím dlouho, nakonec to nosím roky. Občas podlehnu i trendům, ale snažím se kupovat věci vědomě, s účelem. To je pro mě podstata osobního stylu v roce 2025.
Zdroj úvodní foto: @rosiehw
