Shooting Fashion Stars se poprvé objevil v roce 2003, tedy v době, kdy velká část současných módních nadšenců ještě neměla ukončenou povinnou školní docházku. Za ty roky se projekt stejně jako publikum a účastníci rozvinul a stal se jednou z nejočekávanějších a nejvýznamnějších událostí české módní scény. Profesionální přístup pořadatelů, výběr modelek i návrhářů, ale také umístění a koncept veřejnosti nepřístupné akce, to všechno ze SFS udělalo událost, na kterou stálo za to se těšit.
Úvodní retrospektiva Ivany Kaňovské byla slibným začátekem. Minimum nové podívané, ale forma prezentace umožnila jasně rozeznat rukopis, styl práce i autorčin vývoj. Zdá se, však že české publikum ještě nedorostlo způsobu Ivaniny prezentace a tak mnohé, spíše než dokonalé zpracování kolekce AQUO, zaujalo minimalistické oblečení modelek. Futuristická Tension, mýtické helmy AQUO a nakonec Pandora vytvořili celek, který večer krásně odstartoval. Možná nebýt rozpačité videoprezentace a zvuku.
Druhá přehlídka byla věnována ateliéru Pavla Ivančice. Myšlenka prezentovat studenty ateliéru se však ukázala jako dvojsečná. Určitě je skvělé představovat mladé talenty, upozorňovat na ně a pomáhat jim v prosazení se, ale jeden model ze širší školní práce nemusí být reprezentativní. Skutečnost, že každý student prezentoval pouze jeden, nebo dva modely způsobila, že výsledná krátká přehlídka mladých byla kvalitativně extrémně rozkolísaná, promyšlené koncepty najednou vypadaly absurdně a jinde oceněné modely zcela nedostatečně úrovni akce.
Důležitá nám přijde možná otázka pro koho byl tento ročník Shooting fashion stars vlastně určen – návrhářsky i divácky? Finále večera v podobě nové kolekce Kateřiny Geislerové totiž působilo jako z úplně jiného světa. Sázka na její jméno je síce sázkou na jistotu – na přepracované střihy, tvary a specifickou ženskost, ale kontrast s předchozími koncepty na mole byl příliš silným nárazem. Zdá se, že pro všechny. Jen chviličku po finální děkovačce se totiž prostor vyprázdnil a z oslavy zůstali jen prázdné sklenice od welcome drinků. Nepomohl ani skvělý hudební set, který mixovala Veronika Ruppert. Ale možná to bylo taky lidmi. Možná se potkala tak heterogenní skupina lidí, která jen neměla chuť spolu oslavovat.
V Mapě jsme ale tak trochu optimisté a věříme, že dvě jedničky přinesou Shooting fashion stars zase novou energu a štěstí. Vždyť kvalitních akcií, kde mají designéři podporu a můžou svoji tvorbu ukázat i jinému než profesnímu publiku, je u nás žalostně málo.
