(Rozhovor: Silvia Kozoňová Foto: NJAL,Emblem Hotel, Eva Neužilová, Fashion MAP)
Pokud se pohybujete ve světe módy a designérů již trochu delší čas, Stefan Siegel vám přijde stejně familiární jméno jako Karel Lagerfeld nebo Stella Mc Cartney. O jeho plaformě NJAL, která združuje ty nejlepší designéry po celém světe jste se mohli dočíst u nás už tady. Jak se na jeho portál dostat, a co si myslí Stefan o o sustainable fashion a proč by měli designéři zapomenout na vše, co se na škole naučili? ( Chcete od Stefana nějaké byznys rady? Přečtěte si náš článek 😉 )
„Jaký smysl má módní přehlídka, když pak přijde jen rodina a přátelé?“
(Text: Olga Karpet Svozilová, Foto: oficiální zdroj MBPFW)
Inspirace folklórem a tradicemi, to je nekonečný příběh, s mnoha dobrými, i špatnými konci. Můžeme si jenom říkat, jestli se náhodou letos návrháři nedomluvili, nebo odtušili, že něco silného je ve vzduchu. Nedělní den folklórem nejen začínal, ale i končil.
Designérka Petra Ptáčková jedná o prodeji své kolekce do Španělska. Poprvé tak v historii českého týdne módy oslovili zahraniční nákupčí českého designéra se zájmem o jeho kolekci. Nákupčí jsou majitelé španělského obchodu Doshaburi, který je jediným butikem vlastněným Japonci v Evropě, a vybírá po celém světě kousky zapadající do asijské kultury a estetiky.
Ve Fashion MAP máme velkou radost, že po letech deklarace zájmu nákupčích se konečně povedlo to, co je smyslem celého fashion weeku. Jaké má Petra ze spolupráce pocity? Co ji teď čeká? A podpoří ji management MBPFW?
Poprvé tak v historii českého týdne módy oslovili zahraniční nákupčí českého designéra se zájmem o jeho kolekci.
Všichni, kdo uvažují o české módě ve vizi delší než jen následující sezona, se pravděpodobně shodnou, že soutěže pro mladé a „nezavedené“ tvůrce jsou důležitou součástí módního dění. Ať už jde jen o to, nechat nováčky vyzkoušet si, jaké to je pracovat podle zadaných pravidel nebo naopak, jde spíše o objevování nových talentů, jsme fanoušky všech soutěží, které splňují pravidla vysoko nasazené laťky, fér jednání a odborné poroty. Soutěž při MBPFW tyto předpoklady splňuje a o jejich plnění se snažila už ve „dřevních dobách“ a proto nakonec nezáleží ani tak na tom, jak se jmenuje, jako spíše na konečném efektu, který je výborný.
Vítězem soutěže se stal mladý talentovaný Maroš BarAn.
Spojení Pavla s Janou bylo rozhodně zajímavým nápadem. I když se na první pohled může v dnešní době zdát téma folkloru a použití pletenin nesourodé, obojí historický vychází z řemeslné tradice. V obou kolekcích najdeme totožné vnímání ženy, jako romantické duše i silné osobnosti.
V obou kolekcích najdeme totožné vnímání ženy, jako romantické duše i silné osobnosti.
Uvodní křik a zvuky, kterými začínala přehlídka, jakoby byly stejně i konečným povykem za starou La Formelou a úvodem pro jejich nové “já”. Neotřelý rukopis La formely byl jasně zachován, po roce se ale vrátil na molo s novou energií. Poprvé jsme mohli kromě dokonalé hry s geometrií vidět u La Formely i pořádnou dávku punku a přesto modely nepostrádaly ženskost. Neon, řetezi, syntetické materiály a nezačištěné okraje udělaly i z večerních šatů něco jedinečného, v čem byste chtěli vyrazit na tu nejdivočejší párty ve městě a stejně dobrě být i tím nejelegantnějším stvořením.
Ano, plísované sukně nejsou novinkou o tom žádná, ale zakonponovat tyto kousky do večerních šatů, topů nebo využít je v kombinaci a protismykovým materiálem je (v dnešní době neoprenu) víc, než jen chytré