(text: Natálie Vencovská)
O tom, že na MBPFW své kolekce prezentují ti nejlepší designéři z České republiky snad nikdo nepochybuje. Soutěž VAN GRAAF junior talent do této akce každoročně vnáší nový vítr v podobě mladých talentů. S letošními čtyřmi finalisty jsme udělali rozhovor, a to i o jejich přístupu k etické módě. Martin Kohout, Katarína Mydliarová, Jan Smejkal a Dominika Kozáková – to jsou jména, o kterých ještě budeme slyšet!
Jak dlouho už se věnuješ oděvní tvorbě?
Martin: Poměrně krátce, konkrétně 3 roky.
Katarína: Dohromady asi 4 roky.
Jan: Tvorbě jako takové se věnuji od roku 2014, kdy jsem nastoupil na SŠUD v Brně. Ale “šiju” snad už od svých 10 let.
Dominika: Konkrétně oděvní tvorbě se věnuji druhý rok.
Studoval/a jsi oděv a samotná tvorba pro tebe byla samozřejmou volbou, nebo tě k tomu přivedlo něco jiného?
Martin: Vystudoval jsem fotografii. O módu jsem se zajímal vždy. V roce 2014 jsem navštívil pražský Fashion weekend, který mě utvrdil v tom, jakým směrem se mám vydat.
Katarína: Nestudovala jsem oděv. Studovala jsem animovanou tvorbu a inklinovala a stále tak nějak inklinuji k „filmu“ a malbě, ale někde mezitím se to ubralo ještě třetím směrem a tam jsem aktuálně nejšťastnější a nejspokojenější.
Jan: Vždy tomu tak nebylo. Když se mělo v 9. třídě vybírat kam dál, vybral jsem si ekonomku. Bylo to pro mě tehdy snazší, než se chystat na talentovky. Ale stejně jsem vždy plánoval otevřít obchod s oblečením. Nakonec jsem se stejně do toho dokopal a ještě v 1. ročníku jsem talentovky udělal.
Dominika: Na střední škole a 2 roky na vysoké jsem studovala kostýmovou tvorbu. Teď jsem se konečně našla v oděvní tvorbě. Přivedli mě k tomu Bratislavské módní dny, kde jsem představila svou druhou kolekci a od té doby se módě věnuji stále více a více.
Myslíš si, že je v Česku možné jako módní návrhář uspět a uživit se pouze tímto řemeslem? Pokud ne, co bys zde změnil/a?
Martin: Myslím si, že proto, aby se návrhář na české módní scéně uživil, je tu málo zájmu širokého okolí. Velká část veřejnosti ani o české módě neví.
Katarína: Je to možné, vidíme to na konkrétních případech, avšak není to jednoduché. Tento trh je malý a konkurence stále narůstá a samozřejmě chybí i větší osvěta mezi lidmi a větší módní povědomí, popřípadě povědomí o lokální scéně.
Jan: Kdy jste vlastně úspěšný návrhář? Když se o vás píše v časopisech nebo máte hodně zakázek? Na tuto otázku jsem stále nenašel odpověď (hahah). Nemyslím si, že v Česku se dá uživit jen tím, že děláte, co vás baví. Někdy člověk musí zatnout zuby a splnit přání zákazníka.
Dominika: Určitě dá. Záleží samozřejmě na osobnosti a pracovitosti módního návrháře. Je to dlouhá cesta. Podle mě by pomohlo více mezinárodních projektů. Pomohlo by, kdyby se změnil postoj lidí k módě, aby jim záleželo na výrobě, kvalitě a designu oblečení.
Co podle tebe tuzemské módě chybí?
Martin: Lidi.
Katarína: Sebevědomí.
Jan: To asi nedokážu jako začátečník ještě posoudit.
Dominika: Více otevřených lidí k progresivním a novým věcem.
Jaký vztah máš k etické módě, případně k recyklaci/upcyclingu?
Martin: Tímto způsobem pracuji už od začátků. Zpracování odstřižků beru jako samozřejmost.
Katarína: Určitě pozitivní. Aktuálně se také nacházím v období, kdy mě samotnou velmi baví rozkládat a skládat zpět různé kousky oblečení. Je to asi i tím, že právě inklinuji k dekonstruktivismu a zkouším, co se s tím dá dělat.
Jan: Jsem rád, že se o to lidi začali tolik zajímat, ale podle mého názoru je docela těžké přetvořit hotový kus a posunout ho na ještě vyšší level. A hlavně je jen málo lidí, kteří to opravdu umí. Ale jinak tuto myšlenku podporuji.
Dominika: Určitě ji podporuji. Spolupracovala jsem s jedním obchodem na Slovensku, Nosené, kde jsem recyklovala oblečení. Je to ekonomické a ekologické.
Jak vnímáš fast fashion? Myslíš si, že je možné, aby designérská tvorba nahradila tento celosvětový fenomén?
Martin: Je to další neřešitelná situace, kterou lidé způsobili. Můžeme jen pomáhat zlepšit podmínky dělníků v tomto průmyslu, ale jejich ignorováním způsobíme ještě větší problém, a to ztrátu jejich práce. Nemyslím si, že by to designérská tvorba nahradila, ale s větším zájmem mu může konkurovat.
Katarína: Fast fashion je asi nepřítelem každého designéra. Zda dokáže designérská tvorba nahradit tento „fenomén“ záleží na našem pohledu na to, co vlastně designérská tvorba představuje. Myslím, že je to tak trochu utopická představa, už jen kvůli sociálním propastem, které se na světě vytvářejí. Většina světové populace na „designérské“ oblečení nemá. Musely by se změnit politické, sociální a ekonomické poměry, aby se dokázala masová výroba nějakým způsobem pozastavit / zastavit a lidé nejenže chtěli, ale reálně si takové kousky i kupovali a designéři by z toho mohli vyžít, popřípadě zaměstnat další lidi za humánních podmínek s přiměřeným platem.
Jan: Ne. Lidé si vždy raději půjdou koupit do řetězce víc kousků oblečení za stejnou cenu, kterou by dali za jeden kousek u designéra. Ale je čím dál více lidí, kteří rádi nakupují v secondhandech nebo přímo u designérů. Když u designéra nebo v secondhandu najdeme něco opravdu skvělého, odcházíme s pocitem toho, že máme ten kousek jen my nebo pár lidí. Pocit k nezaplacení!
Dominika: Snažím se vyhýbat fast fashion a místo toho nakupovat oblečení jen v second-handech a od designérů. Za poslední tři roky jsem si koupila ve fast fashion jen černou latexovou sukni a spodní prádlo. Bude těžké ji nahradit.
Co tě na vytváření vlastních kreací baví nejvíc?
Martin: Vytvářet z něčeho starého něco nového.
Katarína: Postprodukce. Když vidím modely v nějakém prostředí přímo fungovat a mohu si hrát nejen se stylingem, ale také se světem a charakterem postav, které lidem pak představím – ať už v editorialu, videu či na Instagramu.
Jan: Celkový proces výroby. Od skici až po úplné dokončení. Miluji ten pocit, když mne v průběhu práce napadají další a další možnosti, jak to posunout ještě dál.
Dominika: Baví mě celý proces. Od prvotní myšlenky, přes výzkum, šití a zkoumání materiálů. Nejvíc mě baví výběr materiálů a styling.
Proč ses přihlásil/a do soutěže Van Graaf Junior talent 2018 a v čem si myslíš, že pro tebe bude užitečná?
Martin: Kdo by nechtěl prezentovat svou tvorbu na Fashion weeku? Je to nejlepší možnost, jak se dostat do povědomí diváků a najít potencionální zákazníky.
Katarína: Je to největší akce v Česku, takže člověk očekává, že se alespoň trochu zviditelní. Každý designér nebo umělec chce svou tvorbu představit širší veřejnosti. Nejvíc mně ale těší letošní skladba soutěžících, na které se velmi těším a určitě se mám od nich co učit. Člověk má potom motivaci a o to větší chuť se více snažit. Takže očekávám, že se letošní návštěvníci určitě nebudou nudit a mají se na co těšit, tak jako já. 🙂
Jan: Nebylo to z mé hlavy. Na akci Malá noc módy 2 za mnou po přehlídce přišel Tomáš Ric z MBPFW s nápadem, že by nebylo od věci to zkusit. Nemyslel jsem si, že ty kolekce jsou ještě na takové úrovni, aby se daly takto prezentovat, ale lidi kolem mě k tomu dokopaly. Užitečné to určitě bude. Je to zkušenost jako každá jiná, při které se zase naučím něco nového (nebo alespoň doufám) a zjistím, jak to všechno vlastně funguje.
Dominika: Už dlouhou dobu mám sen prezentovat sebe a svou tvorbu na Prague Fashion Week a velmi si této možnosti vážím. Chci poznat všechny tvůrce Fashion weeku, designéry, získat nové zkušenosti, navázat nové kontakty. Bude to pro mě velkým přínosem.
Chystáte se na MBPFW? Všechny informace a program naleznete zde. Finalisté VAN GRAAF junior talent 2018 představí svou tvorbu již v neděli 18.3. v 13:00. Už teď se těšíme na závan nové energie, odvahy, kreativity a svěžích nápadů!
