Jestli jste si mysleli, že jste ekologičtější, když nazujete koženou polobotku, protože kůže je vlastně přírodní materiál, Obuj se do toho vás vyvede z omylu. Ekologická zátěž je obrovská. Kůže nejdříve pokrývala živého tvora, což je samo o sobě neetické. Pomineme- li ale tento fakt, na jeden pár kožených bot bylo průměrně spotřebováno 25000 litrů vody, do které se počítá voda, kterou vypije zvíře a voda, která je potřebná pro následný proces zpracování. Kromě spotřeby vody se při zpracování používá chrom, který ohrožuje dělníky v koželužnách, ale i nás jako spotřebitele, u nichž může docházet ke kožním problémům jen při styku s pokožkou. Od 1. května 2015 EU sice upravuje množství chromu povolené v kožených výrobcích, ale tím opět chrání jen spotřebitele.
Dělníci jsou kapitola sama o sobě. Je tady jasně vidět analogie s textilním průmyslem, kde se barví chemikáliemi, které pak otravují prostředí a vodu v Asii kam se většina, lépe řečeno 87%, výroby přesunula. Žádné ochranné pomůcky, chrom, chemické barvení, dětská práce, žádné zdravotní pojištění a menší než minimální mzdy. Ještě se divíte, že více než 90% dělníků pracujících v koželužnách v Bangladéšské oblasti Hazaribág se nedožijí ani 50 let?
Posledním faktorem, a to nejspíše tím nejzásadnějším, je transparentnost. Musíme ji chtít v prvé řadě my, jako zákazníci, značky i vlády v zemích, kde v nedůstojných podmínkách pracují místní lidé. Například v ČR by 30 % lidí bylo ochotno zaplatit za své boty o čtvrtinu více, kdyby měli jistotu, že se vyráběly s ohledem na životní prostředí a s ohledem na lidská i pracovní práva dělníků. A čísla by dozajista rostla, pokud by lidé věděli, jak vypadá cesta kecek, než se dostanou na pulty vyvoněných obchodů.
Ještě máte chuť si obout boty plné jedů a nezaplacené lidské dřiny? Pokud chcete vědět, odkud vaše boty pochází a zasadit se o změnu jakýmkoliv způsobem, sledujte facebook Obuj se do toho, který je hodně aktuální a nabízí moderním tvorům třeba stažení appky, přes niž je možné pomáhat pouhých chozením. Ale hlavní myšlenkou, ať už v obuvnickém nebo textilním průmyslu, je nebýt lhostejný a zajímat se. O to, kdo, kde a za jakých podmínek (nejen) boty vyrobil. A pro představu se koukněte třeba na výborně natočené video s Annou Polívkovou příznačně nazvaného Prožila šok při nákupu bot.
