Beauty svět miluje trendy, aktivní látky a nové „must-have“ produkty. Jen málokdy se ale mluví o tom, co se skrývá za samotným vývojem produktu. V rozhovoru pro Fashion Map otevírá formulátorka kosmetiky Lenka Průšová, která stojí za českou značkou Canneff, témata od clean beauty přes CBD až po otázku, co vlastně znamená skutečně funkční a udržitelná kosmetika.
Když vyvíjíte nový produkt, kde vlastně začínáte? U potřeby pleti, u konkrétní ingredience, nebo u pocitu, který má produkt na kůži vyvolat?
Je to case by case. Někdy mě zaujme aktivní látka a hledám pro ni nejlepší matrici, jindy vyvíjím koncepčně něco například pro ekzematiky. Někdy je zase potřeba, aby produkt příjemně voněl, a je tedy potřeba odprostit se od různých fermentovaných či probiotických extraktů, které mohou tvořit velmi specifické vůně. Často jdu ale tvrdě po efektu, tedy například minimalizaci pórů, lifting a podobně.
Evropská unie má jednu z nejpřísnějších regulací na světě. Je to pro formulátory spíš výhoda, nebo brzda inovací?
Já to beru tak, jak to je. Ingrediencí existuje tisíce, takže pokud je jedna v restrikci, vždy máte možnost náhrady. Nemyslím si, že by se měl hroutit svět, že kvůli enviromentálním aspektům máme zakázané nějaké typy silikonů nebo že se dá horní limit na retinol… Nahradíte to velmi rychle. Když víte jak.
„Clean beauty“ je dnes populární pojem. Jak ho vy osobně vnímáte? Má podle vás jasný obsah, nebo se jeho význam v praxi liší značka od značky? Anebo jde v některých případech spíš o marketing?
Byl to takový marketing, takže tzv. zelená tvrzení jsou dnes limitována směrnicí. Nyní už to musíte umět dokázat. Hádám, že po prvních kontrolách polovina „eco-friendly“ výrobků zmizí. Za mě to je dobře.
Těch různých spolků či organizací se svými vlastními interními pravidly, které v podstatě nikdo nekontroloval, bylo příliš. Osobně nesnáším slovní spojení „zdravý rozum“, teď ho ale použiji. Co je víc eko? Dovézt přes půl světa 100% organické ingredience, třeba oleje z jižní Ameriky, zabalit je do skleněného kelímku, vložit do krabičky, ke které se vytiskne leták s želvičkou či králíčkem a popisem, jak je ten olej z deštného pralesa lisovaný za studena super? Nebo prostě vytvořit produkt z lokálních evropských surovin, kterých bude přírodních „jen“ 96 %, dát ho do plastového airless obalu… Ten už bude recyklovaný nebo bude plně recyklovatelný, takže ho po vymačkání jen vyhodíte do kontejneru na plast. Na krabičku se vykašlete, je zbytečná, protože se vše vejde na airless. Co myslíte, že je běžným uživatelem vnímáno víc clean?
Jak často myslíte, že se použije ten „zdravý rozum“? Význam clean beauty je zásadní a idea je samozřejmě dobrá. Škoda jen, že se toho opět chytli marketéři a udělal se z clean beauty v podstatě „dirty business“ slovních obratů, který musí narovnávat evropská směrnice. A z toho samozřejmě plyne spousta nadávek na to, jak nás Evropa limituje… Není to tak. Limitujeme se sami. Tím, že téměř vždycky jakoukoliv dobrou ideu dokážeme úplně… Teď mě nenapadá slušné slovo. Raději popojedeme.
Jsou nějaké mýty o přírodní kosmetice, které byste ráda vyvrátila?
Kolik dní máte na vysvětlení? Tři, pět nebo dvanáct? Podle toho bych vybrala ty nejčastější.
V poslední době se hodně řeší procenta – 10 % niacinamidu, 2 % retinolu… Znamená vyšší číslo vždy lepší efekt?
Rozhodně ne. Konkrétně 2 % retinolu by znamenala nebezpečný výrobek, stažení z trhu a pravděpodobně i pokutu, protože v EU je retinol povolen do horní hranice 0,3 % pro přípravky na obličej.
U 10 % niacinamidu bych se osobně při dlouhodobém používání spíš obávala, že si vypěstuju alergii. Lidé se často honí zcela slepě za procenty, přitom ani neví, kolik je ta správná míra. Například peptidy jsou účinné v desetinách procent, kyselina hyaluronová záleží na typu, ale klidně od 0,05 %. Abyste byli schopni správnou míru procent opravdu posoudit, musíte být hodně zkušený chemik-formulátor. Nechci nikomu brát iluze…
Stejně tak se čím dál častěji mluví o kožním mikrobiomu. Co si pod tím máme reálně představit – a proč je pro pleť tak důležitý?
Mikrobiom je v posledních letech hodně skloňované téma a je to dobře. Je to v podstatě taková pomyslná čtvrtá vrstva kůže. Je to soubor mikroorganismů, které když jsou v rovnováze, tvoří pomyslný štít před nepříznivými vlivy. Pokud ale tento štít narušíme, např. nadměrnou exfoliací či mytím, tak se to samozřejmě projeví. Pnutí, vyrážky, zarudnutí a podobně.
Vaše produkty obsahují hlavně CBD – proč právě tato ingredience? Co dělá pro pleť, a proč ji máte ráda v kosmetice?
Kanabidiol je celkem hezká molekula, nepsychotropní kanabinoid obsažený v konopí. Dokáže akcelerovat obnovu buněk a pokožka je pak v rovnováze. Proto ho dávám, kde můžu. Je ale důležité říct, že CBD nikdy nebude hydratovat, nikdy nebude třeba indukovat kolagen. Pokud ho nedoplníme jinými aktivkami, účinek produktu nikdy nebude takový.
Kromě CBD, které další aktivní látky mají podle vás skutečný smysl a účinek?
Moje stálice? Prebiotika, ceramidy, hyaluronka, peptidy, enzymy, vitamíny A, C a E.
Má smysl vrstvit více aktivních látek najednou?
Pokud jsou vzájemně komplementární, tak ano. Pokud si ale navrstvíte třeba silné AHA kyseliny a následně retinol, gratuluji… Bude to slušná paseka na pokožce.
Udržitelnost je dnes velké téma hlavně v módě, ale beauty průmysl má také svou ekologickou stopu. Co podle vás znamená skutečně udržitelná kosmetika?
Dle mého je taková, kde suroviny vybírám maximálně lokálně. V Canneff mám oleje ze Španělska či Itálie, emulgátory z Německa či Francie. Samozřejmě se třeba korejským peptidům nelze vyhnout, ale co lze, vezmu z Evropy. To samé dělám s obaly. Mám dražší, evropské. Netáhnu přes půl světa Čínu, která je levnější. Pokud to jde, nepoužívám krabičky. Plasty mám buď recyklované, nebo plně recyklovatelné. Výplň do balíků v e-shopu kupuji škrobovou a pokud je plastová, je to znovu použitá výplň z balíku, který nám došel. Neženu se za zbytečnými procenty na labelu. Prostě to, myslím, dělám jak nejlépe dovedu a hlavně rozumně… Jo a nekupuji zbytečné ekoznačky, které jsou mnohdy nicneříkající.
Jaká je nejčastější chyba, kterou ženy v péči o pleť dělají?
Špatně se odlíčí a použijí drahé sérum či krém na znečištěnou kůži. Pak se diví, že účinek nejen nenastal, ale že mají jako bonus akné.
Jak poznáme, že je pleť přetížená?
Je velmi citlivá. Jeden extrém je se neodlíčit, druhý extrém je se drhnout a exfoliovat. Zničíme si nejen mikrobiom, ale i vrchní části pokožky, na vše pak reagujeme zarudnutím a podrážděním. Případně navrstvíme tolik věcí, páté přes deváté, že to kůže už nezvládá a regulérně se osypeme.
Je v kosmetice méně více? Nebo je desetistupňová rutina (vycházející z korejské kosmetiky) nutná? Dává v evropském kontextu smysl?
Korejské formulace desetistupňové rutiny jsou jejich systému péče uzpůsobené. Koncentrace aktivních látek mají nula nula nic, protože se počítá, že vrstev bude deset. V Evropě jsme na toto líní. Nemáme kult těla a chceme být efektivní. Osobně neznám nikoho, kdo by dělal 10 kroků rutiny denně třeba tři roky v kuse. Vydržíte to obvykle ty dva měsíce, když dostanete dárkovou sadu k Vánocům.
Co je za vás nejvíc podceňovaný krok v péči o pleť?
Tonizace. Strašně málo lidí používá tonika. Myslí, že to je vodička na nic. Přitom je to tak zásadní…
Jak by měla vypadat minimalistická, ale účinná rutina?
Ráno tonikum, sérum, krém, oční krém a SPF či make-up s SPF. Večer čistící pěna, oční odličovač, tonikum, sérum, oční krém a krém. Za mě úplné minimum.
